Od nezavřeného šamponu ke světovému chaosu

21. listopadu 2014 v 20:09 | Amálka |  > Neptej se proč
Sedím v ložnici na posteli a z koupelny se začnou ozývat zprvu nějaké nejasné hlasy, které se po chvíli změní v hlasitý, zoufalý řev "…to je zase potopa, a těch vlasů všude, žijeme tu jako prasata…"

I když ve vztahu funguje spousta věcí perfektně, vždycky se musí najít něco, co to jakoby kazí. Zatímco já se skvěle orientuji v mém rádoby chaosu, on vyžaduje, aby vše, mělo své místo. Už nejedenkrát jsem byla upozorněna, že to, co se jednomu jeví jako moucha, může pro druhého představovat mamuta:-)


Tentokrát zůstal můj drahý v koupelně necelou hodinku, během které vytřel a umyl plochy. V domácích pracích se střídáme a není tajemstvím, že koupelna a záchod nejsou moje oblíbené místnosti, protože v jejich úklidu vidím veliký zmar. Jen co tam udělám pořádek, přijde někdo jiný a mou práci okamžitě zhatí.

Po chvíli jsem se také vydala do koupelny vyčistit si klasicky zuby, s jistým očekáváním rozpravy na téma úklid. Jen co jsem vstoupila, ihned přiletělo: "vidíš, lásko, jak se podlaha pěkně leskne? A věci, jak jsem složil?" Říkám tedy "ano, pěkně jsi to uklidil drahý, děkuji. A ty sis zase určitě všiml, jak jsem umyla tu hromadu nádobí, uvařila a uklidila kuchyň, že?" Sladce jsem se usmála a chtěla si jít lehnout, s tím, že je všemu konec. Pěkně jsem se ale přepočítala! Můj milovaný si dal totiž před nějakým časem za úkol, že některé mé špatné návyky zkrátka předělá, změní. Musím sice uznat, že mu to v hlavě šrotuje často rychleji než mě, ale moje lenost, tvrdohlavost a nechuť věci měnit je tak silná, že jeho šance jsou dosti malé. Tentokrát na mě šel ale logicky!

"Počkej, počkej. Chci se tě ještě na něco nejdřív zeptat. Proč jsou po Tobě vždy, všechny šampony - a není jich málo, otevřené? Hledal jsem jedinou logickou odpověď, ale nic mě prostě nenapadá" Začala jsem tedy s ospravedlňováním své lenosti, což mi jde mimochodem docela dobře a vytasila jsem se s pár výmluvnými argumenty typu "chápeš, jeden otevřeš, myslíš si, že ho ještě použiješ, ale pak sáhneš po jiném a ten první prostě nezavřeš", nebo "a na co ho vlastně budu zavírat, když ho za chvíli zase použiju? Tak rychle nevyschne, než ho spotřebuji apod." Zatímco já se vytrvale vymlouvala, Jarda dál logicky obhajoval svou pravdu. Vím, že jí asi určitě má, ale chovala jsem se stylem, nic nevidím, nic neslyším a můžu už jít spát?

A kam až to došlo? Nakonec jsem rezignovala s tím, že už mě to (z nedostatku argumentů) nebaví, jenže můj nejdražší, mistr dramatu mimochodem, mě s lahvičkou Capillanu pronásledoval až do ložnice. Když už mi chtěl ukázat speciální mistrovský trik, kterým jednou rukou otevře a zároveň zavře lahvičku, pojala jsem pocit, že ze mě už dělá úplného blbce. Zároveň jsem se ale musela smát, protože jsem věděla, že z pokoje určitě neodejde, dokud mi to neukáže, tak jsem se rozhodla ještě trošku přitopit a říkám "dobře, pokud to teď necháš být, tak slibuji, že o tom budu přemýšlet. Pokud mi to ale ukážeš - OKEJ! Ale příště je naschvál nechám všechny otevřené!" A zmlkla jsem. Byl v ráži a s nervy v kýblu, takže mi trik samozřejmě dokonce opakovaně ukázal, a musím uznat, že je to fakt dobré! Příště o samotě vyzkouším, psst!

Nicméně pak teprve mu došlo, co jsem předtím, než jsem mu dala prostor, řekla a dopálil se ještě víc a říká, no, spíš zoufale křičí "A víš ty, kam ta Tvoje lenost vede? VÍŠ TO??? Začíná to tím, že člověk nezavře šampon, nepověsí klíče nebo bundu na své místo, hledá ráno ponožky!!! Půlku života strávíš hledáním věcí, které mají mít svoje místo, a pak nemáš čas přemýšlet nad ničím jiným! Bordel doma = bordel v hlavě = bordel v životě = bordel ve státě! A všechno začíná maličkostmi, jako třeba nezavřený šampon! …zkrátka když si řeknu, že to udělám pak, CHÁPEŠ?? Rozhlédni se a zamysli se, kam nás lidská lenost přemýšlet vede!" Pak zmlkl a odešel a ještě dlouho si cosi brblal vedle pro sebe, asi ze z marné snahy, že se mu nikdy nepodaří mě změnit.

Tenhle článek ale nepíšu, abych se tu tajně posmívala jeho chabým nervům… Je sice fakt, že jsem se včera večer ještě chvíli smála hlášce "A začalo to otevřeným šamponem!", to se mu fakt povedlo, nicméně následující den jsem šla se psem, a když jsem se vrátila zpátky, nehodila jsem je klasicky na stůl nebo jinam, ale pověsila jsem je tam, kam patří - na věšák na klíče :-)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 1. prosince 2014 v 20:29 | Reagovat

Někdy uvažuji o tom, že skončím jako mí prarodiče, kteří se stále tímto způsobem pošťuchují u stolu. Dědeček si vždy hraje se skleničkami či lahvemi (přerovnává, cvrnká atd, v dětství asi trpěl hyperaktivitou či ADHD)takovým způsobem až se mu podaří něco vylít, takže babička vyvádí a vyvádí. Na druhou stranu, mého dědečka strašně dopaluje, jak babička stále i v pokročilém věku lítá kolem stolu a nesedne si. Vztahy začínají velikým haló, vydrží třeba padesát let a pak to vypadá, že se mohou zhroutit kvůli jedinému jídlu u stolu. Ale ono to tak asi není ;), takže bych si s tím šampónem taky nedělala hlavu. Pokud tento vztah na něčem (nedej bože) začne vrtkat, tak to nebude kvůli obyčejné lahvičce ;)

2 Amálka Amálka | Web | 4. prosince 2014 v 16:51 | Reagovat

[1]: Máš naprostou pravdu. Občas to vypadá, že kvůli jedné hádce by se mohl celý vztah zhroutit, ale když si pak dám dohromady, o co všecko bych přišla, tak zase vydržím...
Někdy ale tyhle "maličkosti" pěkně komplikují život, to ti povím!:)

3 Gil Gil | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 14:13 | Reagovat

Ach, tohle mi něco připomíná :D :D :D :D
Je to úplně přesné :D :D :D :D
Ale když já se opravdově snažím a také miluji pořádek, ale někdy se mi přesto nedaří :((( Ale je to se mnou už, doufám, lepší. Můj přítel je studna trpělivosti, obdivuji ho♥ Je legrační, když tohle muži a ženy mají naopak, zároveň se opravdu stydím xD Slibuji, že se zlepším, zlepšuji.. Vím, že přítelův systém je lepší (mluvím svém příteli samozřejmě, nechci hodnotit Vaše systémy♥)

4 Gil Gil | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 14:18 | Reagovat

Můj přítel mi zase, mimo jiné, názorně předváděl, kolik času zabere odhodit propisku na stůl a položit propisku rovně na stůl :D :D  Stydím se :D Já se napravím :D

5 Kosma Kosma | Web | 13. května 2015 v 23:02 | Reagovat

Tak to mě pobavilo - přítel má svatou pravdu, já mít někoho takového, tak už jsem s tím pořádkem asi v lati! :-) Jenže   můj manžel je na tom ještě asi o level hůř, než já - vidím ten rozdíl, když není pár dní doma - ten ani není schopný udržet, kde má co své místo! :-( Ale není to to nejdůležitější pro život...

6 Amálka Amálka | Web | 14. května 2015 v 12:11 | Reagovat

[4]: Tak to mě plně chápeš. To s tou propiskou mě pobavilo - to je přesně to samé, co mám doma já :-)

[5]: Vždycky je ve vztahu jeden, který je na tom s pořádkem lépe. V tom Vašem to budeš nejspíš ty. Popravdě nevím co je vlastně lepší. Neustále někoho postrkovat nebo se nechat pořád poučovat? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama