Píseň bohyni Áté - pouze text

22. prosince 2014 v 13:35 | Amálka |  > Hudba a zpěv
Byli jste někdy zamilovaní víc než ten druhý? Zažili jste někdy ten strašný pocit, kdy Vám okolí pořád říká, jak Vás partner jen využívá, ale vy raději strkáte hlavu do písku? Nechcete si přiznat, že by Vás přítel už nemiluje nebo ještě hůř - že jste udělali chybu a své srdce naservírovali někomu, kdo za to nestojí? Tak přesně v takovém rozpoložení jsem se plácala bezmála 2 roky. S odstupem času vidím vše jasněji a uvědomuji si míru své zaslepenosti. Hodně mi v té době pomohlo, že jsem si psala deník. Když jsem si ho po sobě párkrát zpětně četla, uvědomovala jsem si, jak se neustále točím v bludném kruhu a nedokážu z toho ven.


Ke konci svého trpkého období jsem si v antiquariátu "náhodou" narazila na miniknížečku od Tomáše Vondrovice s názvem Áté, která pojednává o řecké bohyni zaslepené a nezkrotné vášně. Autor ztvárnil bohyni ve své zahradě, která je obrazem lidského mozku, kde si Áté hraje s kaménky - lidskými smysly. Text jsem částečně použila, upravila a zhudebnila k příležitosti bardského večera a tato tvorba mi z velké části pomohla překlenout těžké časy. Zhudebněnou verzi zde bohužel neuveřejním, jelikož se stydím :)

Text písně:

Áté

V zahradě Áté rostou barevné stromy
a namísto řeky tu hrkají pramínky žilek.
Tudy se hubená, hlubokých očí a bezbarvých rtů,
modrovlasá, prochází právě!

Z Olympu kdysi Zeus, svrhl Tebe,
ty jen jsi zívla a sčesala své vlasy,
modré jak letní nebe!
Než jsi došla, k zahradě svojí,
všude kam jsi stočila, své kroky,
tam řada chrámů, nyní stojí
a to trvalo dlouhé roky!

Ref.
Áté, Até, Áté,
zahradou procházíš Áté
a do slunce Ti pláče stín,
každý Tvůj krok je obřadem tajným,
bez zájmu zázraky míjíš,
zrdcadla v očích máš...

V zahradě Áté rostou barevné stromy
a namísto řeky tu hrkají pramínky žilek.
A v kmenech z hedvábí pohanské bohyně,
leží svatyně, střežící oblázky v trávě!

Jeden v nich sklíčka, pro děti spatří,
druhý však poklad, této dámy,
jsou to kameny, zaslepených mudrců,
z nichž staví se chrámy!

Bílý je zrak, žlutý je sluch, modrý je čich a černý je hmat, červený chuť!´

Ref.
Áté, Até, Áté,
trofeje po stovkách sbíráš,
když hlavu otáčíš,
každý Tvůj krok je obřadem tajným
a Tvůj sen dozadu hledí,
o prázdnu zpíváš...

Láska k ní zná jen čas který uplynul vlastně,
po ránu je krásná, to, že v očích má moc.
Tvary a rozměry se bortí pod jejím vlasem
a její nečinnost, jak příslib je přitažlivá!

Že už i naděje, má Tvoje prsty a ústa,
znáš milenců bezpočet a sokyni žádnou,
srdce jež zmámí, už tím, že v cokoli se vtětlí,
máš prchlivost ryb pod hladinou zrádnou!

Ref.
Áté, Até, Áté,
sedící ve studni citů
a posmívajíc se nám.
Ty, která jsi zelení trávy,
ty, která po hlavách skáčeš
a do srdcí sedáš...

Obrázek Áté ve své zahradě
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama