Leden 2015

Blbý husy! :)

30. ledna 2015 v 19:59 | Amálka |  > Oblíbené filmy, knihy..
Přesně takhle jsem asi před rokem nadávala po ránu v autě, když jsem se opět rozbrečela jako želva, jen při vzpomínce na film, který jsem shlédla předešlý den. Pokud nevíte o čem je řeč, mluvím o rodinném snímku "Cesta domů" z roku 1996, který zachycuje sílu lidskosti a dokáže velmi zákeřně zaútočit na Vaše city. Je to spíš tak trochu pohádka, dojemná a přitom skutečná. Vypráví nejen o lásce k přírodě a zvířatům, ale také o porozumnění mezi lidmi.

Proč jsem se rozhodla vstoupit do registru dárců kostní dřeně

27. ledna 2015 v 12:14 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Hned na úvod se musím k něčemu přiznat. Mám takovou zajímavou, lehce masochistickou úchylku. Už od malička strašně ráda chodím na odběry krve. I když nemocnice a doktory běžně moc nevyhledávám, 1x za tři měsíce se tam opravdu těším. Na oddělení, které navštěvuji, je neskutečně milý personál a profesionální přístup. Nejen, že někomu mohu svou skupinou B minus zachránit život, ale navíc je to pro mě příjemné. Mám důvod vstát brzy, dát si s ostatními na transfúzním kávu, přečíst si nějaké ty časopisy, informace na nástěnkách. V ordinaci pak zjistím, o kolik kg jsem od minule zase přibrala, jestli jsou hodnoty mé krve v pořádku, a pak už jen čekám, až mě odeberou.

Jak jsem se vyrovnala s křesťanstvím

25. ledna 2015 v 12:41 | Zuzana (Polární vlk) |  > Vaše příspěvky
Nedobrovolný křest v útlém dětství často představuje v dospělosti problém. Nabízím zde osobní zkušenost mé kamarádky, která si s touto nesnází poradila po svém. Pokud tedy někdo řeší stejnou otázku, bude pro něj článek určitě inspirující.

Narodila jsem se v roce 1991 ateistickým rodičům. Na přání mé babičky jsem byla ale ještě jako nemluvně pokřtěná. Dlouho mi byla tato skutečnost lhostejná, postupem času jsem však získávala nové obzory a formovala vlastní názory. Můj křest začal být na obtíž.

Co konkrétního dělám, aby bylo zemi líp?

24. ledna 2015 v 20:14 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Když mi bylo asi tak 17 let, tak jsem se rozhodla, že se nebudu se nečině dívat, jak naše krásná země chřadne a ztrácí energii a musím pro to něco konkrétního dělat. Možná si někdo řekne, co může ovlivnit jedinec? Věřte, že hodně. Kdykoli na zemi došlo k nějaké výraznější změně, vždycky byla prvně v čele malá skupinka nebo dokonce jedinotlivec a Ti následně ovlivnili ostatní. Takže já osobně beru tvrzení "jako jedinec přece nic nezmůžu" jako výmluvu z lenosti...

Jak byste definovali partnerskou lásku?

21. ledna 2015 v 15:51 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Dnes mám pro Vás otázku k zamyšlení. Zajímalo by mě, jak byste definovali lásku ke svému protějšku. Jak poznáte, že jste opravdu do někoho zamilovaní?

Astrální cestování - r. 2075, Švýcarsko

20. ledna 2015 v 13:53 | Amálka |  > Deníček astrálního cestování a lucidních snů
1/15
Když jsem opustila tělo, vznášela jsem se v obrovské, obdélníkové, prázdné místnosti. Zdi byly bílé, ale třpitily se perleťově jako lastury a zblízka jsem na nich spatřila nenápadný vzorek, tvořený drobnými, nepravidelnými čárami. Nebylo poznat, co je strop a co zem a výška mezi nimi tvořila dobrých 20m. Protilehlé stěny se lišily barvou do červené či modré a kam jsem se podívala, vše bylo sterilně čisté. Pátrala jsem po nějakém otvoru či dveřích, ale nic, kromě červeného, kulatého poklopu, jsem nenašla. Netušila jsem, co se za ním skrývá, ale přemohla mě zvědavost a víko jsem s vypětím všech sil otevřela.

Astrální cestování ve dvou

19. ledna 2015 v 14:34 | Amálka |  > Deníček astrálního cestování a lucidních snů
1/15
Ráno jsem se skrz vědomý sen dostala ven z těla. Zprvu jsem nic neviděla, tak jsem si hned sedla na zem, začala ohmatávat okolní předměty a třít si ruce o sebe, aby se mi otevřel zrak. Jakmile jsem uviděla sytě zelenou barvu koberce, pokoj zalilo sluneční světlo a já dostala hroznou chuť se jít proletět. Vyběhla jsem vedle do místnosti, která byla mimochodem vystěhovaná, pak přes chodbu ven a jakmile jsem se ocitla na ulici, tak frr nahoru nad město. Byla to paráda, konečně volnost a čersvý ranní vzduch!

Moje nejoblíbenější česká pohádka

17. ledna 2015 v 12:49 | Amálka |  > Oblíbené filmy, knihy..
Kouzelná atmosféra, dobro vítězí nad zlem, krásné písničky, skvělé herecké výkony a sladký happyend - ano, mluvím o staré Popelce z r. 1969. Když tato pohádka běží v televizi, jsem beznadějně přilepená na obrazovce jak moucha na mucholapce a baštím každou vteřinu stopáže:)

Co je to vlastně "to" pohanství?

16. ledna 2015 v 14:15 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Dnes jsem na jednom fcb fóru narazila na otázku, která zvudila poměrně živou diskusi a vedla mě také ke krátkému zamyšlení. Považuji se za pohanku, ale co to pro mě vlastně znamená?

Nejstrašnější epidemie lidstva

14. ledna 2015 v 14:42 | Amálka |  > Neptej se proč
Poslední dobou se hodně mluví o svobodě člověka. V čem ale dnešní svoboda vlastně spočívá? Myslíte si, že máte opravdu na na výběr? Ano, jistě, že máme! Ale jen z toho, co nám je předloženo. Otázky, kterými bychom se měli skutečně v životě zabývat, abychom naplnili své životy, jsou před námi pečlivě skryty a místo toho je nám v pomocí mediální masáže podvrhováno nepřeberné množství zvráceností. Lidé jsou často odírání z kůže, nemají kde bydlet a za co si koupit jídlo, ale hlavně, že máme demokracii!?