Proč jsem se rozhodla vstoupit do registru dárců kostní dřeně

27. ledna 2015 v 12:14 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Hned na úvod se musím k něčemu přiznat. Mám takovou zajímavou, lehce masochistickou úchylku. Už od malička strašně ráda chodím na odběry krve. I když nemocnice a doktory běžně moc nevyhledávám, 1x za tři měsíce se tam opravdu těším. Na oddělení, které navštěvuji, je neskutečně milý personál a profesionální přístup. Nejen, že někomu mohu svou skupinou B minus zachránit život, ale navíc je to pro mě příjemné. Mám důvod vstát brzy, dát si s ostatními na transfúzním kávu, přečíst si nějaké ty časopisy, informace na nástěnkách. V ordinaci pak zjistím, o kolik kg jsem od minule zase přibrala, jestli jsou hodnoty mé krve v pořádku, a pak už jen čekám, až mě odeberou.


O dárcovství kostní dřeně už jsem v minulosti přemýšlela, ale rozhodla jsem se až minulý čtvrtek, když jsem si přečetla dojemný článek pod názvem "Co když jste to právě VY?" Myšlenka, že někde existuje člověk, který právě umírá a já jsem jediný člověk na světě, který mu může pomoct, mě nenechala v klidu a už při odchodu z jsem vzrušeně vytáčela číslo na příslušné oddělení, abych si domluvila shůzku.

Když jsem se hned v pondělí dostavila, bylo to celkem rychlé, celá návštěva trvala cca 20 minut. Vyplnila jsem dotazník, sestřička mi odebrala 2 zkumavky a znovu mě podrobně informovala o všem, co potřebuji vědět. Také se mě zeptala, proč jsem dobrovolně přišla, zda máme v rodině někoho s leukémií. Lidé se prý zpavidla pro takový čin rozhodnou, až když se jich to přímo týká. V opačném případě bývají většinou neaktivní, s výjimkou dárců krve. Vyvrátila mi také předstudek, že transplantace je bolestivá. Člověk se může rozhodnout, zda budou kmenové krvetvorné buňky odsáté v narkóze přímo z pánevní kosti nebo novějším způsobem tzv. separace normálně z žíly, která probíhá za plného vědomí podobně jako odběr plasmy. Oba procesy jsou téměř bezbolestné. Já bych byla rozhodně pro druhý, jelikož se obávám možných vedlejších účinků celkové narkózy.

Obecné info k transplantaci kostní dřeně:
Každým rokem v naší zemi onemocní stovky lidí, včetně malých dětí leukémií, těžkými útlumy krvetvorby a obranyschopnosti, které jsou léčitelné pouze transplantací kostní dřeně. Pokud je operace úspěšná, dává šanci na úplné uzdravení a návrat do plnohodnotného života. Mezinárodní registry dobrovolných dárců, které mezi sebou úzce spolupracují, dnes sice sdružují přes 13 milionu dobrovolníků, přesto se často nepodaří najít pro nemocného vhodného dárce, se kterým by se shodovaly tkáňové znaky. Každý z přihlášených tak dává naději, byť pravděpodobnost není veliká, že někomu jednou zachrání život. Kritériém pro vstup do registru je věk do 35 let a dobrý zdravotní stav.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mersmerize Mersmerize | Web | 27. ledna 2015 v 12:29 | Reagovat

Rozhodně dobrý článek! Články z vlastní zkušenosti mám nejradši. Já jsem darovat nikdy nebyla, hlavně proto, že jednu dobu jsem sama měla nějaké zdravotní problémy a myslím, že jako dárce bych neprošla. Ale obdivuju a uznávám lidi, kteří se toho nebojí a chtějí pomoci druhým :)

2 Matylda Matylda | Web | 28. ledna 2015 v 6:24 | Reagovat

Vážím si takových lidí, jako jsi ty, Amálko. V mládí jsem strašně moc chtěla odznak s kapičkou krve, který dostávali dárci za určitý počet odběrů. Bohužel jsem měla v dětství žloutenku a díky tomu jsem nemohla darovat krev, ani později kostní dřeň.

3 Elis Elis | Web | 28. ledna 2015 v 16:48 | Reagovat

To tě obdivuji, chodím na odběr krve nerada už od dětství, ale když by to bylo potřeba, tak bych darovat krev neodmítla, ale kostní dřen to je už o něčem jiném, slyšela jsem, že to příšerně a dlouho bolí, tak nevím...

4 Amálka Amálka | Web | 28. ledna 2015 v 17:43 | Reagovat

[3]: Elis, že to strašně bolí je celkem rozšířený blud, kterému jsem taky poměrně dlouho věřila. Odběr z kosti je v narkóze, takže nebolí a trvá kolem 45 minut. Přímo žíly trvá separace kolem 4 hodin a je to prý max. nepříjemné ale určitě ne bolestivé.
Jinak Vám moc děkuji za milé komentáře:)

5 Polární vlk Polární vlk | Web | 29. ledna 2015 v 16:44 | Reagovat

Amálko, Ty jsi prostě úžasná! Já jsem na něco takového strašný posera, jen u odběru krve omdlívám, tohle bych asi nezvládla... Respekt :)

6 D☮shie D☮shie | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 13:46 | Reagovat

wow! a vážně wow! (také mám takovou uchylku :D)
jinak vážně obdiv já jsem chtěla darovat krev ale sama jí mám děsně málo.. takže mi to doktorka nedoporučuje.. každopádně máš můj velký obdiv. I za zpracování článků s pojednáním kolik lidí může být díky obdarování šťastnými. Také je super zmíněné kriterium! Jinak zdá se, že ta sestřička byla hodně milá což v takovéto situaci určitě také potěší.

7 Charlotte Charlotte | Web | 30. ledna 2015 v 13:55 | Reagovat

Já na odběry chodit musím, protože mám vysoký cholesterol.. :D ale krev jsem nikdy nedarovala

8 Amálka Amálka | Web | 30. ledna 2015 v 16:15 | Reagovat

[6]: Fakt?:) Tak to jsem ráda, že nejsem sama, komu se odběry líbí a děkuji za pochvalu.

9 D☮shie D☮shie | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 16:46 | Reagovat

[8]: Nemáš za co :) No jo jsme drsný holky! :D

10 Eva Eva | 30. ledna 2015 v 20:30 | Reagovat

Také ráda chodím dávat krev, ne že by mi to bylo příjemné, ale cítím, že nějak skutečně pomáhám :-) Do registru dárců kostní dřeně jsem se přihlásila hned po svém prvním darování krve, už od 15-ti jsem tam chtěla, takže teď v 18-ti už tam dávno jsem,ničeho se nebojte :)

11 Dana Dana | 31. ledna 2015 v 14:05 | Reagovat

Také chodím jednou za čas dávat krev, ale kostní dřeň - na to bych asi neměla odvahu. No nevím, tvůj článek mě celkem inspiroval k zamyšlení. Když si představím, že je někde člověk, který je na tom daleko hůř a bojuje o život - ještě to možná zvážím:)

[10]: wow, tak to obdivuji! V 18-ti bych na to tedy neměla myšlenky vůbec

12 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. února 2015 v 19:59 | Reagovat

Moc dobrý článek a Tebe si vážím. :-)

13 Van Vendy Van Vendy | Web | 5. února 2015 v 22:19 | Reagovat

Máš můj obdiv, jsi vážně odvážná a kéž by bylo víc lidí, jako ty. Já jsem v tomhle zbabělá, a navíc si nejsem jista, jestli bych byla dobrý dárce, myslím, že moje krev není zrovna v pořádku. A na to musí být asi specifické požadavky.
Každopádně, neznám osobně nikoho takového, nikoho v okolí.

14 Amálka Amálka | Web | 6. února 2015 v 10:58 | Reagovat

[13]: jestli Tvoje krev splňuje požadavky Ti oznámí pár dní po odběru. Požadavky jsou oproti dárcům krve mírnější, akceptují se např. i lehké alergie, prodělaná žloutenka A a mononukleóza nebo chudokrevnost. Ono je to hlavně o tom prvním rozhodnutí jít na odběr a vyplnit dotazník. Pravděpodobnost, že Tě pak vyberou pro záchranu vážně nemocného strašně malá, paní doktorka říkala, že asi 1 ku 10tis. A když Tě náhodou opravdu vyberou, umím si představit, že dotyčný, kterému jde o život má daleko větší strach, takže další rozhodování není až tak těžké...

15 Cleo Cleo | Web | 12. února 2015 v 10:31 | Reagovat

Já se takových zákroků fakt bojím, takže nechodím ani na odběry krve. Ale kdyby šlo o někoho, koho znám, určitě bych pomohla.

16 Aya Aya | 12. února 2015 v 11:31 | Reagovat

ľudí ako ty úprimne obdivujem a je možné, že raz im budem vďačná aj za seba - hoci dúfam, že k tomu nedôjde. Ja sama ale nemám odvahu na darcovstvo. Už len z toho dôvodu, že stačí aj malá skúmavka na to, aby mi klesol tlak a raz či dvakrát som nemala ďaleko od toho, aby ma v ordinácii kriesili :D Takže radšej neriskujem. Ale ak by bolo treba darovať krv niekomu blízkemu, tak by som do toho išla.

17 Saya - Mi Saya - Mi | Web | 12. února 2015 v 11:40 | Reagovat

Tak máme stejnou úchylku =D Taky ráda chodím na odběry krve a vzhledem k tomu, že mám  dost zdravotních problémů, tak je mám i celkem často - obvykle tak jednou za měsíc, někdy ale i 3x za měsíc (to když see sejde víc kontrol v měsíci).
Krev bych darovat chtěla, ale právě pro to, že nejsem zdravá (autoimunitní porucha štítné žlázy - uměle mě krmí hormony), darovat ji nemůžu a nikdy nebudu moct, stejně tak kostní dřeň...

18 AnnElfwind AnnElfwind | E-mail | Web | 12. února 2015 v 12:42 | Reagovat

Já bych nemohla ani jedno ani druhý, protože omdlívám, když do mě bodnou jehlu...

19 VNNP VNNP | E-mail | Web | 12. února 2015 v 15:48 | Reagovat

Tak to tě obdivuji :)

20 Tobiáš Balanda Tobiáš Balanda | E-mail | Web | 12. února 2015 v 15:54 | Reagovat

Někdo přišel na tento svět, aby za nás trpěl, prolil svou krev a zemřel - a to vše proto, aby nás zachránil, pokud ovšem v Něho věříme.

21 Marillee Marillee | E-mail | Web | 12. února 2015 v 16:17 | Reagovat

Jéé. Darovat krev bych do budoucna chtěla, ale od spolužačky jsem slyšela, že tam prý šla a nechtěli ji přijmout, jelikož má méně jak 55 kilo, nebo co. Což je v naší třídě s holkama o průměrné výšce 160cm celkem bída. Já sama vážím míň a hodně by mě mrzelo, jestli to je pravda. Bohužel se k tomu teď nemám, protože mám spousty jiných věcí na vyřizování, ale do budoucna to plánuju zkusit. A jelikož mi injekce atd. ani nijak nevadí, šla bych i do té kostní dřeně. A jsem ráda, že jsi o ní napsala, jelikož jsem si právě taky vždycky myslela, že to hrozně bolí. (Ve filmech to pokaždé nalíčí tak, že ti do stehna zabodnou obří jehlu a postava pak bolestí omdlí. :D )

22 HockeyGirl HockeyGirl | E-mail | Web | 12. února 2015 v 17:16 | Reagovat

Já jsem taky často uvažovala o tom, že bych darovala kostní dřeň. Jenže mám menší zdravotní problém a to, že mám zvětšenou štítnou žlázu a beru na to prášek. Takže nevím, jestli bych vůbec mohla darovat byť jen krev. Ale ráda bych do toho šla

23 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 12. února 2015 v 19:08 | Reagovat

Tak tento článek se mi opravdu moc hodil, jelikož až mi v červenci bude 18. let, tak první co chci je, že půjdu darovat krev, nebo kostní dřeň :)
A rozhodla jsem se z důvodu stejné otázky, jako Ty :) Co když opravdu někomu má dřeň pomůže?
Ale zatím chci darovat krev a později plasmu a tak.
Takže jsem ráda, že jsem se něco dozvěděla, jak z článku, tak z komentářů :)
Jsi úžasný člověk :-)

24 Reina-sun Reina-sun | Web | 12. února 2015 v 19:33 | Reagovat

Páni, smekám ;) Já Osobně chodím na odběry krevní plasmy (začalo to kvůli seminárce), chtěla jsem jít i do kostní dřeně, ale všichni mne od toho odháněli, že to právě šíleně bolí při tom a hlavně po tom. Navíc je u mě problém dostat se do nemocnice, kde tohle dělají...No, tvůj článek mne přesvědčil, na jaře do toho jdu ;)

25 Anička Anička | E-mail | Web | 12. února 2015 v 19:44 | Reagovat

Je nádherné, že někomu takhle pomáháš!!! Takových lidí, které v dnešní době pomáhají ostatním je málo! Vážím si tě!!!

26 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. února 2015 v 22:37 | Reagovat

Bezva článek:-) Můj názor je tady: http://chudobka1970.blog.cz/1501/tajemni-darci-zivota

27 Saya - Mi Saya - Mi | Web | 12. února 2015 v 22:38 | Reagovat

[22]: taky mám zvětšenou štítnou žlázu, myslím, že právě kvůli tomu nemůžeme ani darovat krev

28 Andy Andy | E-mail | Web | 12. února 2015 v 23:59 | Reagovat

Přemýšlela jsem nad darováním vajíček, ale ten nápad ke mě doputoval krátce po tom, co jsem začala brát antikoncepci, takže.. možná časem..
ovšem tohle je věc, co mi vlastně ani nedošlo, že se dá darovat.. takže jsem strašně ráda za tvůj článek.. protože můj tatínek sám měl leukémii a pamatuju si, jak popisoval tu obrovskou jehlu, pomocí který dřeň dostával..
bohužel můj tatínek to nezvládnul, ale představa, že bych mohla jiný holčičce zachránit jejího tatínka? hned zítra si o tom něco najdu.. děkuju.

29 Amálka Amálka | Web | 14. února 2015 v 20:21 | Reagovat

Ještě jednou Vám moc děkuji za milé komentáře a plodnou diskusi, tak velký ohlas jsem vůbec nečekala. Je vidět, že existuje ještě hodně lidí, kteří jsou ochotni podat pomocnou ruku těm, kteří to potřebují. Pokud někomu tento článek pomohl udělat první krok k dárcovství, velice mě to těší!

30 Kosma Kosma | Web | 23. června 2015 v 10:48 | Reagovat

Úžasné, že máš jako vegetariánka tak dobrou kondici! :-) Mě nechtějí na krev kvůli tlaku, do registru dřeně už jsem koukám na hraně i s věkem! :-) Chtěla jsem po porodu darovat pupečníkovou krev, tenkrát to bylo velké téma, ale odmítli jí, kvůli dceřině vrozené vadě (ledviny). Podruhé už nebyl zájem o dárcovství vůbec - celé to skončilo trochu jako blamáž, řekla bych, nejsou peníze na její skladování. Tobě respekt!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama