Pukavcová víla

4. dubna 2015 v 16:45 | Amálka |  > Moje zážitky s nehmotnými bytostmi
5/2014
Minulé jaro jsem našla za městem jedno místo, kam jsem se začala ráda vracet. Teče tudy potůček a kolem roste spousta zajímavých rostlin i stromů. Často jsem sebou brávala herbář a určovala různé druhy bylin, četla si v jejich přítomnosti o jejich účincích a pozorovala jemné mihotání energií kolem.


Když jsem se procházela kolem vody směrem k ústí řeky, všimla jsem si, že všude kolem ze země vyrůstá kromě kopřivy a svízele ještě zvláštní rostlina se středně zelenými, štíhlými listy a dutým stonkem. Pokaždé, když jsem se na místo vrátila, byla o dost vyšší než minule a jednou, když jsem na začátku léta přijela asi po měsíční prodlevě, překvapila mě rostlinka svými krásnými, růžově purpurovými květy a výškou téměř tři metry. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou a dostala jsem ze sebe jen "wau". Rostla téměř všude a musela jsem si skrz ni dokonce prošlapat mojí původní cestičku k vodě. Masivní stonek se jí zbarvil místy téměř do hněda a velmi mě zaujal její kořen.



Ještě malá rostlinka

Rostlina mě fascinovala, ale nedařilo se mi ji určit. Říkala jsem si, že je to určitě nějaký plevel, ale stejně jsem bezúspěšně pátrala po jejím původu. Pamatuji si, jak jsem k ní poprvé přistoupila úplně blízko, podívala se na její zajímavé květy, kolem kterých se to hemžilo včelkami a jiným různým hmyzem, a zatímco jsem se jich jemně dotkla, položila jsem otázku spíš sama pro sebe "co ty jsem zač, děvenko?" V tu chvíli mi přímo do obličeje z tobolky s hlasitým prasknutím vystřelila semena. Byla to pěkná řacha a šíleně jsem se lekla! Utřela jsem si obličej a říkám bezděčně "Á, slečna je netykavka, že?" Od té chvíle jsem kolem rostliny chodila obezřetně a vůbec netušila, že pravý název rostliny už vlastně znám.

Tobolky - semana jsou jedlá, ale chuťově nic moc

Bety s netykavkou

Trávila jsem v její společnosti téměř každou volnou chvíli celé léto, někdy jsem k vodě jezdila na procházku se psem i ráno před prací. Posadila jsem se na lávku, zpívala si nebo četla herbář a hleděla střídavě na vodu a hustě zarostlý břeh. Jak jsem tam jednou tak odpočívala, zavřela jsem knihu, vyprázdnila mysl a snažila se co nejvíce koncentrovat na energii, kterou rostlina vyzařuje. Byla jsem velmi dobře naladěná, uvolněná a kontakt se zdařil. Po chvíli se přede mnou začaly vynořovat různé obrazy a já svým vnitřním zrakem spatřila malou, drobnou bytůstku, asi jen půl metru vysokou dívenku, s barevnými květy ve vlasech. Téměř vůbec se nehýbala, což mě překvapilo, nemluvila, jen se podívala směrem ke mně a pocity, které mi předala, bych do slov dala asi takto:


Rostu tu u cesty, pod stromy i v houští
a trpělivě rozdávám svou hojnost ku prospěchu ostatním.
Viděla jsi, jak rychle rostu i to, s jakým zápalem šířím budoucí život,
ale nepleť si rychlost s ukvapeností!

Stojím tu téměř nehybně,
přesto mé květy jsou všude rozesety,
své kroky směřuji vždy s rozvahou
a nový život se rodí v mém nitru.

Jsem projevem velkého tvůrce,
jeho nejzazší hlubinou a věrným odrazem jeho myšlenek,
a v tom klidu, které se ve mně rozprostírá, cítím sílu,
která mě vybízí společně pracovat a být k užitku.

Ten, kdo prchá před sebou samým
a zaprodal svou duši spěchu a shonu,
ten bude vždy trpět touhou po sobě,
nikdy mě nepocítí, ani nespatří skutečný život kolem.


Když jsme ke konci léta šli s přítelem k ústí řeky rybařit, zeptala jsem se jiného rybáře, zda tuto rostlinu zná a odpověděl mi takto "no, my jí tady lidově říkáme pukavec, jak se ale jmenuje odborně, to nevím." Snažila jsem se název vygůglit v obrázcích, ale opět bezúspěšně. Nakonec jsem dala fotku na bylinkářskou gildu na fcb stránce a jedna hodná slečna mi konečně název objasnila: Netykavka žláznatá! Děkuji:)


Víle, kterou jsem spatřila, jsem dala přívlastek pukavcová a z jejích slov si beru toto ponaučení:

"Pokud neustále moc spěcháte a chcete v životě všechno stihnout, ty nejdůležitější věci Vám nakonec proklouznou mezi prsty. Síla pukavcové víly tkví v jejím klidu, promyšlených, účelných činech při kterých se nikdy nezapomíná podělit s ostatními."

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Věříte na víly?

Ano
Ne
Nevím

Komentáře

1 ilyan ilyan | Web | 4. dubna 2015 v 22:34 | Reagovat

Tvoje články se krásně čtou! Vždy se po dočtení posledního slova cítím tak hezky. Místo, které popisuješ, musí být vážně překrásné. Podobná místa v lese vyhledávám i já, protože jedině tam jsem schopna si odpočinout a na nic nemyslet. Stejně jako ty, si do lesa vezmu svůj atlas rostlin, kdybych náhodou nemohla nějakou identifikovat ☼

2 Vivi Vivi | Web | 5. dubna 2015 v 23:21 | Reagovat

Mám sa od teba čo učiť. Sedieť na lavičke v prírode, pozorovať kvetiny a len tak oddychovať. Uvolniť sa a nemyslieť na nič, len na dobro.
Krásne napísaný článok počas ktorého som mamla pri čítaní celý čas úsmev na tvári:) Je to všekto tak milé.

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 6. dubna 2015 v 10:44 | Reagovat

Nádherné zamyšlení nad jednou nenápadnou a překvapující kytičkou.
Nevím, jestli zrovna tuhle rostlinu, ale s podobnou pukancovou jsem se setkala.Ale už je to dlouho, takže fakt nevím, jestli šlo o tutéž nebo o podobnou...
Každopádně, vypadá moc pěkně a v tom lesíku se krásně vyjímá. Napsala jsi o ní krásný článek i krásnou básničku!

4 Amálka Amálka | Web | 6. dubna 2015 v 11:03 | Reagovat

Děkuji všem za pěkné komentáře.  Moc mě těší, že se někomu mé články líbí :) Dneska ráno mi přišel od kamarádky (homeopatky) zajímavý email, kde mě odkazuje na bachovy esence, vyrobené právě z netykavky. Nevěděla jsem, že se z ní něco vyrábí a popisované účinky mě mile překvapily a svou přesností až trošku šokovaly:)
http://www.stesti-zdravi.cz/bachovy-esence/netykavka-zlaznata-impatiens-20-ml-bachovy-esence/

5 sarushef sarushef | Web | 6. dubna 2015 v 17:41 | Reagovat

Ta poslední fotka je kouzelná :)

6 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 7. dubna 2015 v 12:09 | Reagovat

A u nás tohle neroste. To je taková škoda. Ale něco podobného jsem už někde viděla.
Každopárně tento čláánek mi připomněl, že už jsem si dávno jen tak neoposeděla v přírodě a nepozorovala ten mír kvetoucích rozstlin.

7 Elis Elis | Web | 7. dubna 2015 v 13:41 | Reagovat

To je krásná rostlinka, nevím jestli je plevel, osobně toto dělení nemám ráda, to je výmysl lidí, jsem ráda že v přírodě se pořád najde plno krásy...

8 Amálka Amálka | Web | 7. dubna 2015 v 17:20 | Reagovat

[5]: Díky, tu jedinou fotil přítel, ostatní já :)

9 Ella Ella | E-mail | Web | 8. dubna 2015 v 13:55 | Reagovat

Krásné fotky a moc pěkný článek:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama