Rozhovor s Jakubem Achrerem alias Zahradou

15. května 2015 v 9:01 | Amálka |  > Rozhovory
A je tu první slibovaný rozhovor! Jak už jsem prozradila v předešlém článku, vyzpovídala jsem Zahradu, což je jedna z nejvýraznějších osobností české wiccanské scény. Mnozí z Vás ho možná znají jako autora knihy "Wicca, první zasvěcení", popř. jako tvůrce stránek wicca.cz či zakladatele dnes již tradičního českomoravského sletu čarodějů BMWC. Pro mě je to kamarád, kterého jsem poznala před více než 13 lety, při příležitosti prvního veřejného rituálu Samhainu v Praze. Vždy mě fascinoval jeho zápal pro věc a způsob, jakým dokázal spojovat lidi. V té době byl Zahrada šéfredaktorem časopisu Pohanský kruh a živě si vzpomínám s jakým nadšením dával dohromady nové články, kreslil titulky a roznášel hotové výtisky po čajovnách. Často jsme sedávali nad šálkem čaje v čajovně U Cesty a společně s dalšími nadšenci vydrželi diskutovat na téma duchovní rozvoj i celé hodiny. Od Zahrady jsem také dostala své první CD s pohanskou hudbou a chanty, které mám v oblibě dodnes a vybavuji si i hospůdku u náměstí Míru, kde tenkrát přemluvil servírku, aby nám ho hned pustila. Je to člověk plný životního optimismu, vážím si jeho veselé povahy a mezi jeho největší ctnosti patří podle mého názoru jednoznačně skromnost a moudrost.


ROZHOVOR:

1) Jaké je Tvoje vyznání? Byl jsi k němu veden rodiči nebo sis našel svoji cestu sám?
Odpověď na první otázku je jednoduchá. Je to Wicca ve své tradiční podobě. Druhá otázka je složitější. Svou cestu jsem si našel primárně sám. Na druhou stranu mě rodiče celou dobu vedli ke vztahu k přírodě a k fantazii. Nějakých deset let jsem chodil do LŠU, dnes se to jmenuje Základní umělecká škola. Prázdniny jsem trávil na hájovně uprostřed lesa obklopen partou vrstevníků. To mi dávalo pocit sounáležitosti s přírodou a pocit komunity, kde jsem přijímán, a která se schází večer u táborového ohně. Prožíval jsem tedy věci, které se jinde v normálním životě nenacházely. Zbytek života jsem je pak hledal. Až jsem našel nejen tohle, ale mnohem více.

2) Kdo Tě v Tvém duchovním rozvoji nejvíce ovlivnil a jak?
Když pominu to, co už bylo řečeno, tak asi autoři některých knih a někteří duchovní učitelé. VivianneCrowley, Raymond Buckland, Scott Cunningham, Steward Farrar a zenový mistr ČongAnSu Nim. A pak moji zasvětitelé Karen a Werner.

3) Vím, že jsi v roce 2004 vydal knihu s názvem "Wicca, první zasvěcení". Mohl bys stručně říci o čem je a jak Tě její vydání ovlivnilo do budoucna? Plánuješ v budoucnu nějakou další knihu, popř. obnovení aktivity svých webových stránek wicca.cz?
Ta kniha má za úkol zejména informovat. Psal jsem ji s cílem rozšířit obzor všem, kdo čtou knihy o Wicce v podobě, kterou prezentuje např. Scott Cunningham. Bylo mi jasné, že takových knih bude přibývat. Chtěl jsem, aby v České republice existovala dostupná alternativa, která nabídne na věc úplně jiný pohled. Z toho důvodu jsem některé teze prezentoval hodně na hraně, aby vznikla určitá polarita a napětí v informacích o Wicce, které nutí člověka přemýšlet. Další knihu už jsem napsal, ale zatím neplánuju její vydání. Myslím si, že ačkoliv má první kniha měla velký ohlas, ve skutečnosti jsem měl počkat s jejím vydáním. Člověk by měl vydávat duchovní literaturu až tehdy, když věkem a zkušenostmi trochu zmoudří. Mě nepotkalo ani jedno a na té knize je to vidět. Ohledně stránek se to má podobně. Prezentují alternativní pohled na věc. Svou úlohu plní. Nic dalšího tam asi psát nemusím. Články občas píšu, ale ty dávám k dispozici České pohanské společnosti do magazínu Kolovrat.

4) Před 11 lety jsi také založil BMWC (českomoravský čarodějnický slet) a dodnes se ho účastníš. Jak bys zhodnotil jeho vývoj?
Na toto téma lze najít v Kolovratu rozsáhlé dvoudílné pojednání (1.část, 2.část), které jsem napsal u příležitosti desetiletého výročí. BMWC vyrostlo ve zvláštní fenomén. Žije si vlastním životem stranou veřejného dění, jezdí tam spousta lidí z Česka i ze zahraničí a zažívají tam věci, které jinde zažít nemohou.

5) Oblíbená hudba? Na jakém koncertě jsi byl naposled?
Na tohle téma bych mohl mluvit třeba hodinu. Miluju hudbu mnoha žánrů. Kdybych měl jen vyjmenovat, co jsem poslouchal, za posledních pár týdnů… klasiku, pohanský folk, neofolk, black metal, psytrance, hardtek, psychill, psydub, raggatek, progressive rock, punk, reggae, chillstep a to jsem ještě na dost zapomněl. Můj poslední koncert byla skupina Zrní. Na Národní třídě 17. listopadu minulý rok. Před tím koncert skupiny Už jsme doma a ještě před tím psytrance party v Poděbradech. Hudba není něco, co se dá prostě poslouchat, jak to přijde. Protože takhle to s kvalitní hudbou nefunguje. Všude se na nás z televize a rádia valí hromada tisíckrát recyklovaného hnoje bez duše. Hudbu je třeba hledat, poznávat, objevovat a nečekat, kdo nám co naservíruje. Youtube je na tohle skvělý nástroj. Kéž by něco takového bylo, když jsem byl mladší. Z klasiky když pominu Beethovena, kterého má rád každý, mě oslovuje Bohuslav Martinů, Edvard Grieg a pak z úplně jiné epochy zase Joseph Haydn. Hlavně jeho violoncellové koncerty můžu poslouchat furt. Moje nejoblíbenější česká skupina je právě Už jsme doma. Sice je v Česku nikdo nezná, ale už přes patnáct let dělají turné po celém světě na všech kontinentech, od Japonska přes Nový Zéland až po Kanadu nebo Izrael. Lidi z cizích měst si na koncertech zpívají jejich písničky. Patří k tomu nejlepšímu z rockové avantgardy a jejich texty jsou prostě poezie, nad kterou se dá hloubat a rozjímat. "A když slyší někdo hlasy v kamení, je to asi špatné znamení. A co když není? Co když tohle znamení je tím, co nás náhle promění?"

6) Vím, že pěkně zpíváš a skvěle hraješ na kytaru. Láká Tě naučit se ještě na nějaký jiný nástroj?
Ani ne. A nehraju skvěle na kytaru. Je to jen takové brnkání k pivu i k vínu.

7) Nedávno ses stal otcem. Jak to prožíváš? Jaký máte s partnerkou názor na výchovu dítěte?
Další mega téma. Obrovské téma. Občas mi připadá, že nemluvím o ničem jiném. Je to asi tak, že dítě člověku vezme kus života a nahradí jej jiným kusem života. Takže blbý na tom je, že ten chybějící kus života zkrátka chybí a jen občas se ho můžu dotknout a zamávat. Ale ten nový kus života, to je nádhera. Jsem se synem od chvíle kdy se narodil. Trávím s ním skoro každý podvečer po práci. Názor na výchovu dítěte máme asi takový, že přísnost musí být, hodláme ho držet zkrátka, ale až bude větší. Je mu teprve rok. Teď potřebuje hlavně přítomnost, lásku, pohodu a optimismus. Aby z něj byl jednou šťastný člověk.

8) Máš svůj oblíbený pohanský vtip? :)
Asi ne. Ale můžu se podělit o jeden vlastní http://9gag.com/gag/3260895

9) Na tento blog chodí hodně mladých lidí. Co bys vzkázal čtenářům, kteří svou duchovní cestu teprve hledají a ztrácí se přitom v množství informací dnešní doby?
Dobré je číst. Hodně číst. Weby a knihy. Snažit se číst v angličtině. Informace dostupné v Česku jsou často neúplné. Chodit ven. A nepospíchat s výběrem cesty. Dobré je taky důvěřovat svým pocitům. Pocity často odhalí lež, manipulaci a další jevy, které člověka akorát brzdí. Okolo duchovna a pohanství se motá hodně divných lidí, kteří mají pocit, že všechno vědí a musí to říct ostatním. Což nevadí, dokud s nimi člověk neztrácí čas. Nebo takovým člověkem nejste vy. Snažte se jím nebýt. Naslouchejte stromům a větru. Nebojte se samoty. Nemluvte víc, než je dobré. Nebojte se praktikovat rituály na počest Bohů. Nemusí být dokonalé. Bohové je stejně ocení.


Líbil se Vám rozhovor? Pokud máte nějaké další otázky, položte je směle do diskuse :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Děláte v životě to, co Vás baví?

Ano
Půl na půl
Ne

Komentáře

1 Barča Berry Barča Berry | 15. května 2015 v 9:20 | Reagovat

Toto je skvělý rozhovor!! Děkuji! Z 9 si beru ponaučení, měla bych začít číst v angličtině. Moc se mi taky líbí to "Nebojte se samoty a nemluvte víc, než je dobré"

2 Zita Zita | Web | 15. května 2015 v 12:29 | Reagovat

Přiznám se, že o tomhle pánovi jsem nic nevěděla, absolutnně ni..., a ani o té knize, kterou vydal.

Rozhovor se mi líbí a ta fotka s miminkem je nádherná.

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 17. května 2015 v 16:03 | Reagovat

To byl zajímavý rozhovor s člověkem mně dosud neznámým. Dobré otázky! A stejně zajímavé odpovědi. Tento směr mi asi zůstane cizí, přesto má zřejmě co říct (myslím pohanství a tak). Navíc jsem se dozvěděla několik nových stylů hudby, o kterých jsem dosud neměla tušení.

4 Honza Honza | E-mail | 18. května 2015 v 8:30 | Reagovat

Velmi zajímavé odpovědi a mám otázku: i když svou druhou knihu zatím neplánuješ vydat, stejně by mě zajímalo, jestli je taky na téma wicca nebo o něčem jiném. Pokud to tedy není tajemství, děkuji moc za odpověď. Mně se tvá první kniha líbí, zejména popis jednotlivých svátků roku a druhou bych si taky určitě pořídil. Co se týče hudby, taky jsem se přiučil, tolik stylů jsem fakt neznal :)

5 Zahrada Zahrada | 19. května 2015 v 8:29 | Reagovat

Ahoj Honzo. Druhá kniha je o Wicce a obsahuje hlavně náměty na rituály. Po světě se dá sehnat podobných knížek stovky, takže to není zase taková škoda. :-) Jsem rád, že se Ti knížka líbí. Současná hudba je obrovský svět, který lze objevovat a poznávat. Jsem rád, že jsem Tě inspiroval. Hezký den.

6 Honza Honza | E-mail | 19. května 2015 v 13:55 | Reagovat

To zní zajímavě, náměty na rituály bych si zrovna rád přečetl, tak budu doufat, že druhou knihu jednou vydáš:) Máš pravdu, že knížek je spousta, ale ty lepší jsou většinou jen v angličtině. Asi fakt budu muset začít pilovat jazyky, jak doporučuješ. Ještě jednou děkuji za odpověď a Amálce za pěkný rozhovor. Přeju taky hezký den!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama