Andělská lekce, jak se zbavit strachu

9. července 2015 v 12:06 | Amálka |  > Moje zážitky s nehmotnými bytostmi
8/7/15
Cestou z čajovny jsem cítila silné andělské vedení. Můj ochránce šel po mém levém boku a hřejivý stisk v mé dlani byl natolik zřejmý, skoro jako by mě za ni držel nějaký můj přítel. Téměř vždy, při tak silném kontaktu hmatatelně cítím, jako by mi v tu chvíli narostla obrovská bílá křídla, která symbolizují jeho bezmeznou ochranu a lásku.

Tušila jsem, že dnes zažiji něco neobyčejného. Hned po příchodu domů jsem po rychlé sprše zalehla do peřin a nechala se unášet přílivy vyšších, andělských energií, které se projevovaly jemnými doteky na tváři a v mých vlasech. Do vědomí se mi začaly vyplavovat dávné vzpomínky z dětství. Ležela jsem v malé postýlce a přímo přede mnou pozorovala na šňůře různá zvířátka, kolem kterých poletovaly zářivé jiskřičky, kterých jsem se snažila dotknout prstíkem. Vždy, když se mi podařilo světélko "chytit" a ucítila jsem v ruce mírné mravenčení, šibalsky jsem se zakřenila. Usmála jsem se i teď, sama pro sebe a na moment opět splynula s malou holčičkou, kterou jsem kdysi bývala.


Tělem mi projela jako blesk i vlna dávného prožitku, jak jsem vnímala andělskou energii jako dítě. Pohled světlých očí, ve kterých se odrážela čistá láska, mě zahřál přímo na duši a nad mým čelem jsem zaregistrovala jemné šimrání a světélkování, když jsem dostala něžný polibek. Abych byla schopna maximálně vstřebávat tmavě fialovou energii se zlatými odlesky, která mě hřála na hrudi, rozhodila jsem vlasy po polštáři a ruce rozložila podél těla, dlaněmi vzhůru. Prostor kolem mě se rozestoupil a v okamžiku, kdy jsem se silně propojila se světelnou energii, vše se rozkmitalo o poznání rychleji.

V hlavě se ozvaly silné vibrace a napůl v transu jsem se myslí dokázala podívat kdekoli po bytě a zachytit jakoukoli energii. Astrálně se mi uvolnily nohy, které se teď zvedaly do výšky. Tímhle způsobem jsem tělo neopouštěla už dlouho, napadlo mě. Poslední dobou cestuji jen skrze lucidní sny, zpravidla po ránu. Setrvala jsem dlouhou dobu v transu a mluvila v duchu k andělům. Přála jsem si zažít jejich blízkost, slyšet je a zbavit se všech strachů, které mě omezovali v hlubším kontaktu.

Když jsem do éteru vyslala vše, co mi leželo na srdci, konečně jsem dostala i odpověď. Většinou vnímám odezvu v obrazech, ale nyní se v prostoru nečekaně ozval velmi tlumený, hluboký, ženský hlas. I přesto, že bytost mluvila pomalu a uvážlivě, nerozuměla jsem všemu, co říká. Spojení znělo vzdáleně, asi jako když se snažíte naladit rádio, otáčíte stále kolečkem, ale ne a ne chytit tu správnou frekvenci.

Vím s jistotou, že se mi zářivá bytost představila jako Helena a sdělovala mi, jak pracovat účinně s energií. Zatímco jsem vnímala její nádherné odlesky hned po mé levici, snažila jsem se dostat ven z těla, ale ne a ne uvolnit ruce a šíji. Poprosila jsem ji tedy o pomoc a vzápětí jsem byla součástí úžasného obrazu. Letěla jsem nad zeleným údolím a z výšky pozorovala průzračná jezera. Jakmile jsem se ale začala s obrazem více ztotožňovat, ihned zmizel. Jako by mi Helena ukazovala, že mám vše, na co jen pomyslím přímo před nosem, ale jdu na to špatně. Ještě párkrát jsem zkusila silou zvednout ruce a šíji, vykulit z těla, ale bez úspěchu. Vždy jsem se uvolnila jen částečně.

Znenadání přišlo zvláštní vnuknutí zkusit úplně něco nového. Znovu jsem si uvědomila celé své tělo a každou buňku zvlášť, a pak jsem začala svou energii jakoby rozpínat. Ztotožnila jsem se s tělem, pak s postelí, na které leželo, posléze s celým pokojem, domem i městem a když už jsem nakonec byla ohromná jako celá země, nechala jsem svou energii vytrysknout do nekonečna. Byla jsem vším a najednou se to stalo! Připadala jsem si jako v tu chvíli jako Neo, který se právě osvobodil z Matrixu a zjistil, jak uniknout kulkám :) Stála jsem u postele nad svým tělem a vše, včetně zrakových vjemů vnímala velmi stabilně, zrovna jako v hmotě. Prohlížela jsem si ruce, vnímala svůj dech a usmála se na svého anděla, který se mezitím proměnil ve zlatavé jiskření, které tluměně osvětlovalo pokoj.

I přesto, že byla fáze velmi stabilní, mohla jsem létat. Jakmile jsem ale opustila oknem místnost, ocitla jsem se znenadání úplně někdo jinde. Za bílého dne jsem stála uprostřed dětského hřiště a oproti mně seděl na lavičce pán s černým knírkem ve středních letech. Naznačil, že mě zná už velmi dlouho a díval se mi přímo do očí. Jakmile jsem začala podvědomě separovat naše osobnosti, zmocnily se mě nepříjemné pocity z neznáma. Vzápětí jsem ale pochopila, že je to zkouška.

Podívala jsem se tedy pánovi také zpříma do očí, a zatímco jsem zkoumala každý jeho nepatrný pohyb, ztotožňovala jsem se s každou částečkou jeho bytí. Když byl konečně pocit celistvosti zpět, uslyšela jsem opět hlas Heleny a tentokrát zněl velmi jasně "kdo se soustředí na detaily, chápe i celek. Každá vesmírná částečka prochází Tvou existencí a není tedy žádné dobré a zlé. Jakmile se na sebe podíváš v tomto světle a vše přijmeš, strach se rozplyne." Vzápětí obraz s hřištěm zmizel a já v euforii letěla temným pralesem, který mě vůbec neděsil. Pochopila jsem, že veškeré překážky si tvoříme jen my sami v hlavě. Už jsem toto moudro dříve mockrát slyšela, ale teprve teď jsem si ho konečně prožila a uvědomila.

Vzbudila jsem se a podívala se na hodiny. Celý zážitek trval asi 2,5 hodiny, ale já jsem byla nabitá energií, jako bych naspala minimálně devět. Nerozsvítila jsem lampičku, vstala jsem a v šeru došla až k otevřenému oknu, abych se nadechla vlahého, nočního vzduchu. Bylo něco po jedné hodině ráno, ale mně se zpátky do postele vůbec nechtělo. Celý zážitek jsem si tedy hned zapsala a pak ještě na pár hodin usnula.

Na závěr přikládám krásný obrázek od nadané kreslířky Andoriany
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Natt skog Natt skog | Web | 10. července 2015 v 16:25 | Reagovat

Jezuus. Naprosto boží zážitek. ♥

2 Gil Gil | Web | 10. července 2015 v 16:42 | Reagovat

Amálko nádherné♥ Jako vždy.
Jsem tak ráda, že takovýto blog existuje! :))
Meditace s rozpínáním energie znám z tibetského buddhismu a mám je strašně ráda

3 Zita Zita | Web | 10. července 2015 v 18:01 | Reagovat

Hezké, i obrázek se mi moc líbí.

4 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 10. července 2015 v 21:47 | Reagovat

Také si přeji, aby se mi jednou něco takového stalo, ale vím, že já to nepocítím jako ty, jelikož už v tom máš praxi. Každopádně je to moc krásný a příjemný článek..a samozřejmě i zážitek. Nejvíce se mi líbí slova od Heleny, to je moc pěkné. :-)

A chtěla bych ti Amálko popřát všechno nejlepší k tvému svátku. Hodně štěstíčka, zdravíčka a úspěchů s blogem :-)

5 Elis Elis | Web | 12. července 2015 v 9:46 | Reagovat

Pěkný článek, přečetla jsem si knihu "Andělé-naši pomocníci a ochránci v životě", tak mám k tomu kladný vztah... v dětství jsem usínala s obrázkem andělíčka strážníčka u postýlky, který mě tam pověsila babička... toto téma, mě dlouho leží v hlavě, ale když se o tom někomu zmíním, tak tomu nikdo nevěří...

6 Amálka Amálka | Web | 12. července 2015 v 15:10 | Reagovat

[4]: Moc děkuji za přání :)
[5]: Knížku jsem také četla, je hezká. Ono je občas lepší nechat si tyto věci jen pro sebe, než o nich mluvit s lidmi, kteří tomu nevěří..

7 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. července 2015 v 18:08 | Reagovat

To je opravdu úžasný zážitek ještě s hlubokým ponaučením! :)
Někdy je ovšem těžké se těmito radami řídit... člověk se musí zastavit, uklidnit se, pořádně se nadechnout a vydechnout, aby se nenechal ošálit zaběhnutými systémy. Potom už to jde :)

8 Kelíns Kelíns | E-mail | Web | 13. července 2015 v 20:41 | Reagovat

To je strašně krásný zážitek :)*
A obrázek od Andoriany je moc pěkný :)

9 Mischelle Mischelle | Web | 15. července 2015 v 17:36 | Reagovat

Moc hezký článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama