Váza plná slunečnic - 6. část

24. srpna 2015 v 9:07 | Tomáš |  > Tomášovy povídky

Hnusný mizera Gauguin. Táhni do Paříže. Já, že nerozumím umění. Podívej se na tu svou suchou jednobarevnou plochu. Kde je život? Co je tohle za barvy? Ne! To ty nechápeš, co ti chci říct. Nerozumíš co je to odhodlání. Ty ses nikdy nepokusil překročit hranice umění. Nepokusil ses stvořit něco živého. Tobě bych maximálně svěřil natřít plot.

Nikdo mi nerozumí, nikdo nechápe co cítím, co musím udělat. Je to ta síla, je to sama tvořivost, co vede umělcovy ruce. Jak potom může někdo přijít, někdo, kdo neumí namíchat základní paletu a kritizovat moje barvy? Nerozumíš umění. Slyšíš, Gauguine! Jsi patlal. Všechny ty malbičky, ty omalovánky, co jsi mi tu nechal, zničím. Vrať se zpátky do ateliéru, vrať se k nahým modelů a maluj zátiší s vázičkama, kyčkama, ovoce. To potom můžeš dobře prodat. Za to vyděláš spoustu peněz. Ale v mých očích to je a zůstane šmejd. Dokud nebudeš stát na slunci, dokud nebudeš malovat ve větru a dešti, malovat hned, okamžitě, tak jsi u mě obyčejný patlal a celé tvoje umění je ubohá fraška a komedie.


Ale co když má ten pošuk pravdu? Co když to vážně za nic nestojí? Co když se vážně snažím zbytečně? Vždyť moje malby ještě nikdo nikdy neocenil! Tisíce pláten, tisíce obrazů a nikdo mi nechtějí udělat výstavu. Nikde mě neuznávají. Je to marnost. Všechno, co jsem kdy stvořil je marnost! Jsi ubožák, Vincente Van Goghu. Celé tvoje umění stojí za hovno! nikdo si tvé obrazy nad postel nepověsí. Podívej se třeba na tohle! Co to je, Vincente? Co znamenají ty barvy? Vážně si myslíš, že by to někdo koupil? Neštěkne po tobě ani pes. Přihoď je do ohně, je tu zima. A potom si amputuj ruce a vypíchni oči! Rovnou to skonči, protože celý tvůj život je jen parodie. Jsi největší nuzák a šupák, nemáš nikoho. Nemáš nikoho, kdo by o tebe stál. Žádní přátelé. Do konce i Gauguin, ten šmejd, od tebe utekl. A on se přeci snažil, snažil se ze všech nejvíc, aby ti porozuměl. Ale musel to vzdát. Protože jsi hovno, nestojíš za nic a nido nestojí o tebe. Rodina? Matka? Bratr? Všichni tě jen litují. Říkají známým: Ten dopadl, vysává z nás peníze na své pochybné malůvky, které se nikomu nelíbí a sám se uchlastává k smrti. Už aby jsi se uchlastal! Všem se jenom uleví. Pomož jim, ukaž, že něco dokážeš! Alespoň něco, co tvá rodina ocení. Pomož jednou svým blízkým. Zabij se! Zab se hned teď! Jsi přítěž, odpad! Podívej se na sebe! Vezmi nůž a udělej to! Je na stole. Jdi! Do srdce... Ucho?
...
(pokračování brzy)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama