Listopad 2015

Zeleninový vývar jako od babičky

30. listopadu 2015 v 18:20 | Amálka |  > Amálka za plotnou
Já i přítel jsme jednoznačně polévkový a o víkendu si vždy vaříme vývary. Já zeleninový s nudličkami nebo drožďovými knedlíčky a přítel masový - buď také s nudličkami nebo s játrovými knedlíčky. U vývarů vždy platí, že čím déle se vaří, tím mají lepší, plnější chuť. A jelikož máme pec, v pátek ji vždy pořádně roztopíme a necháne polívčičku na plotně dlouze táhnout - přes celou noc. Na moji zeleninovou dám zpravidla do kastrolu mrkev, celer, petržel, cibuli, česnek, sůl, trošku oleje a polévkové koření (celý pepř, nové koření). Celer se musí hodně okrajovat, protože těsně pod slupkou je hořký a může výrazně zkazit výslednou chuť.

Poctivá porce

Palačinky s nutelou a banánem

29. listopadu 2015 v 10:25 | Amálka |  > Amálka za plotnou
Jednou za čas zhřeším a upeču k snídani tuto výtečnou kalorickou bombu. Vždy sklidím úspěch, jelikož palačinky právem patří mezi nepřekonatelné moučníky. A přitom jsou tak snadné! Těsto máte hotové cca za 3 minutky, mezitím si rozpálíte pánvičku a už to lítá :)


Ve snu mě navštívil Satan II.

24. listopadu 2015 v 22:20 | Amálka |  > Moje zážitky s nehmotnými bytostmi
Dnes navazuji na předešlý článek o mém podivném snu, ve kterém mě navštívily temné síly a snažily se mě zlákat na svoji stranu. Nedala jsem se a místo toho o tom napsala článek :)

Sen II.
Ocitla jsem se ve zvláštním prázdném prostoru, který zaplňovala spousta malých obrazovek a na každé z nich jsem si mohla prohlédnout jiný příběh. Vesměs se jednalo o úspěšné lidi, vždy vynikající v určité oblasti. Zaregistrovala jsem na nich například krásné modelky, horlivé akcionáře na burze, významné politiky i obchodníky. Jak jsem procházela místností a dívala se, po chvíli mě zaujal jakýsi obraz mladých lidí hrajích golfový turnaj. Sledovala jsem nejen hráče, ale i jejich diváky. Na první pohled bylo patrné, že se jedná o vybranou společnost, snobskou smetánku. Zničehonic do děje vstoupila atraktivní žena v modrém kalhotovém kostýmku. Podívala se směrem ke mně, a když plně upoutala mou pozornost, představila mi svůj podnikatelský záměr.

Ve snu mě navštívil Satan I.

22. listopadu 2015 v 20:24 | Amálka |  > Moje zážitky s nehmotnými bytostmi
Ráno jsem se vzbudila v rozporuplné náladě, protože se mi zdál zvláštní, neobvyklý sen. Začínal příběhem dvou mužů, ve kterém jsem vůbec nefigurovala. I přesto, že jeho děj byl vesměs temný a ani závěr neskončil příliš šťastně, tak mě potěšil, protože z něj plyne určité poučení. Měl dvě části, které spolu přímo nesouvisí, takže dnes zde uveřejním první díl a možná se časem dokopu připsat i druhý. V tomto prvním díle to vypadá spíš jako varování před Satanem, seslané světelnými bytosmi, ale není to tak. Ve skutečnosti šlo o nahazování udičky, svádění z cesty a lákání, protože v druhé části jsem už figurovala i já a jeho přítomnost byla naprosto nezpochybnitelná. Musím Vám tedy říct, je to frajer a mistr svého oboru! :)
________
Příběh:
Král se s viditelnou námahou opíral o oltář. Přesto, že mu nohy už sotva sloužily a obličej měl sešlý stářím, v očích se mu viditelně leskla touha po moci, které již nebyl schopen dosáhnout. Kéž by byl zase mlád! Svůj pohled nyní rozhodně upřel na svého letitého důvěrníka, stojícího přímo před ním a mírným pokývnutím hlavy mu dal najevo, že rituál může začít.

Rohan Theme na zobcovou flétnu

12. listopadu 2015 v 22:19 | Amálka |  > Hudba a zpěv
Dneska jsem po delší době vytáhla opět zobcovou flétnu a naučila se na ní oblíbenou skladbu z Pána Prstenů. Hraji to bez not, jen podle poslechu, tak prosím pěkně o přihmouření oka. Asi to nebude rytmicky úplně vyladěné. Asi určitě :)


Říjnové zamyšlení

11. listopadu 2015 v 20:57 | Amálka |  > Z přírody
10/15
Stála jsem uprostřed naší zahrady a vychutnávala si chuť čerstvě natrhaných rajčat. Kolem mě se nedočkavě kroutila naše fenka Bety, protože už tušila, že půjdeme brzy na procházku. Jakmile jsme vyšly na louku za domem, sundala jsem si boty a dala se do běhu, při kterém jsem si užívala poslední teplé dny babího léta. Tráva byla dosud zelená a ve vzduchu voněl jakýsi klid a smíření. Dole v hlíně jsem zahlédla fialová kvítka kakostu a také pár myšek, které se přede mnou urychleně schovaly do svých dir. Asi po kilometru jsem se zastavila, abych si oddychla a natrhala hrst zralých šípků. Zatímco jsem z nich odkousávala šťopku a pracně dolovala pichlavá semínka, pozdravila jsem svou oblíbenou břízu a třešeň, které se nad nimi něžně skláněly.

Kurník De Lux

7. listopadu 2015 v 10:51 | Amálka |  > Domov a rodina
Vždycky jsem si přála mít doma slepičky. A teď, když konečně bydlíme na vesnici, mohli jsme to konečně zrealizovat. Nejdřív jim ale postavit nějaký ten přístřešek, že? Tohoto úkolu se s vervou zhostil přítel a s kurníkem si opravdu vyhrál. Zprvu pořád chodil kolem neopláštěného, prázdného přístřešku, který minulý rok sloužil jako letní provizórium pro sestřinu kobylku, přemýtal a nakonec si vzal tužku a papír a začal kreslit. Následně objednal hromadu dřeva, dlouho vyměřoval a řezal. Vždycky, když jsem přišla z práce domů, byl hotový další kousek a takhle to trvalo asi dva týdny. A pak jednoho krásného dne, bylo hotovo a mohli jsme pořídit slepičky. Vybrali jsme si Velsunky zdronělé, což je krásná slepička menšího vzrůstu, sní toho asi polovic co běžné plemeno a vajíčka má jen nepatrně menší, kolem 50g. Je původní, žádná přešlechtěná a bez problémů se rozmnožuje. Na léto bychom totiž chtěli i kuřátka.

Pohled zpředu - bidlo na spaní a budky na snášení vajíček, které mají otevírání z druhé strany. Máme 1 barevného kohoutka a 6 slepiček, které za ním neustále cupitají. Večer nastává největší drama, protože všechny chtějí spát vedle něj :)

Nakládané zelí

4. listopadu 2015 v 17:36 | Amálka |  > Amálka za plotnou
Minulý týden jsem si v "farmářské" zelenině vyzvedla 15kg krouhaného zelí a šup s ním do řádně naleštěného sprcháče. Nejprve nasolit, pak nakmínovat a následně vymačkat vodu a pořádně utlačit do soudku a zatížit. Nejlépe dřevem a navrch ještě převařeným žulovým kamenem. Týden necháváme nádobu stát doma, v pokojové teplotě, a pak ji dáme na měsíc na chladnější chodbu. Během kvašení mu samozřejmě také věnujeme náležitou péči a kontrolujeme, jestli je neustále potopené.

Výsledek? Nejlepší domácí zelí, základ tradičních českých jídel a zdroj důležitých vitamínů, zejména C a B. Miluji z něj nejen pravou valašskou kyselicu se sušenými švestkami a lžičkou medu, ale ráda si ho chroupnu i syrové. Je to skvělý lék proti únavě, stresu a zaručeně spraví chuť po kocovině. Bakterie mléčného kvašení navíc zvyšují imunitu, což člověk velmi ocení zejména v zimních měsících.


Připravujete si také domácí zelí? Chutná Vám?

Igby Goes Down

2. listopadu 2015 v 22:37 | Amálka |  > Oblíbené filmy, knihy..
Hvězdné obsazení, neobvyklý cynismus, brilantně napsané dialogy a originalita v každém ohledu, dokonalý černý hůmor, sex, nemilosrdně kruté glosy hlavního hrdiny a zadek Billa Pullmana už v úvodních titulcích. Co více si může divák od filmu přát? S vážností ve tváři si dovoluji tvrdit, že pokud Vám utekl tento vynikající a hluboce nedoceněný snímek, máte skutečně co dohánět! Upřímně nechápu ty z Vás, které film neoslnil, ale na druhou stranu musím uznat, že to nejspíš nebude šálek kávy úplně pro každého.