Hokus pokus s telepatií

4. ledna 2016 v 19:57 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Nedávno jsem si v jedné skupině o astrálním cestování přečetla dotaz, který mě přivedl k zamyšlení. Jakýsi Petr položil otázku, proč nikdo není schopen podat důkaz o AC, když Američani nabízejí za prokázání až 25 mil. korun. Vzpomněla jsem si, že jednu dobu probíhal pokus i u nás v pražském obchodním centru. Do trezoru byl umístěn neznámý předmět a dotyčný, který by uhodl, by získal nemalý finanční obnos. Nevím, jestli se někdo přihlásil, ale částka tenkrát vyplacena určitě nebyla. Proč tedy lidé, kteří zvládají AC nevyužijí příležitosti?

Odpověď je celkem jednoduchá. Naše hmotná realita totiž neodpovídá astrální sféře. Astrál je svět našich představ, snů a projekcí a snažit se v něm určit nějaký předmět je stejné jako hledat jehlu v kupce sena. I tak ale věřím, že to není nemožné. Párkrát se mi např. málem povedlo uvidět čísla sportky pro následující tah, ale nutno dodat, že i př AC existuje jakási ochranná "stopka", která Vás prostě za určitou mez nepustí, i když jste perfektně koncentrovaní.

Jak jsem tak nad tématem uvažovala, napadlo mě, že mnohem jednodušší než určit cílový předmět by bylo spojit se s něčí myslí a získat z ní informace. Rozhodla jsem se tedy provést malý pokus. Když jsme včera odpoledne jeli s přítelem z Valašska, dala jsem mu za úkol, ať si na chvíli živě představuje naprosto JAKÝKOLI konkrétní předmět či osobu, chvíli ji podrží v mysli a nic mi nenaznačuje. Poté jsem ho upozornila, že mi může trvat i pár týdnů než se mi podaří se s ním v astrále spojit, tak ať na předmět hlavně nezapomene a podvědomě ho nijak neblokuje. Bylo vidět, že se opravdu pár minut pekelně soustředí a poté jsme změnili téma.


Když jsem šla večer spát, byla jsem natěšená, že mám konečně astrální misi a řekla si, že ji musím co nejdříve zrealizovat. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli se to povede, ale věděla jsem, že mi Jarda v astrále nakonec stejně něco odpoví a nemohla se dočkat, až si to následně ověřím! Bohužel jsem neměla šanci, protože se mi ještě týž večer zdál úplně spontánně živý sen a Jarda mi v něm zřetelně opakoval "myslel jsem na klarinet, klarinet!!!" Dnes ráno jsem to úplně vypustila, protože jsem měla na spěch do práce a vzpomněla jsem si na to až před hodinou, když jsem myla nádobí. Jarda zrovna sklízel stůl a tak mu říkám o čem se mi zdálo, ale že to byl "jen sen", tak to nejspíš nebude odpovídat, ale on mi to potvrdil! Myslel opravdu na klarinet.

Jsem z toho na jednu stranu sice nadšená, ale na druhou se cítím trošku ošizeně, protože jsem si tak úplně neověřila podle svého. Náhoda je ale myslím vyloučená. Jarda mě následně ještě dorazil slovy "Já jsem se Ti to snažil vložit už v autě." Vykulila jsem oči. "A JAK prosímtě??" a on na to "Prostě jsem to moc chtěl a nesoustředil se na nic kolem. Neumím to vysvětlit, je to takový pocit..., kdy vím že to jde - podobný jako když chci např. něco po našem psovi a říkám mu to beze slov."


Zkoušeli jste někdy předat si myšlenky telepaticky?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama