Včelky jsou doma

6. července 2016 v 11:07 | Amálka |  > Domov a rodina
Bylo už navečer, když jsem si připravila dobrou večeři a chystala se sama příjemně vegetit. Zalezla jsem si do pokroví, pustila si po dlouhé době film, před sebe tác s grilovanou zeleninou a zrovna ve chvíli, když se ozval ten nejkrásnější zvuk na světě (zasyčení lahváče), někdo stisknul na brance zvonek. "No to si snad ze mě děláte...!" V první chvíli mě napadlo, že se schovám pod peřinu a ani se nehnu, ale nakonec jsem se přece jen s nevolí přinutila. Nečekané návštěvy a vůbec jakékoli narušení vlastních plánů nemám ráda. Tentokrát jsem ale výjimečně byla :) U branky stála totiž známá ze vsi a povídá "Ahoj Klári, chceš ještě ty včely?" Vykulila jsem oči. "Jako fakt?" Rozmrzelost bleskově vystřídalo nadšení a ihned jsem přikývla. Úl mi leží už poměrně dlouhou dobu doma, ale jeho obyvatele pořád jaksi postrádám. Včelky mám sice už nějakou dobu slíbené, ale i přesto, že se jindy rojí o sto šest, letos nic. "Super", povídá Lenka "volal mi známý, že se mu na zahradě usadil roj a potřebuje ho sundat. Najdi nějakou starou záclonu a jedeme. Za čtvrt hoďky u mě, ok?" Přikývla jsem a šla rychle pobalit věci.


Když jsme ještě s Lenčiným mužem dorazili na místo, majitel nám ukázal roj na nevelikém ořešáku. Byl na něm dost nešťastně zavěšený a bylo jasné, že půjde velmi špatně sklepnout. Vyndaly jsme tedy s parťačkou z auta velký plastový kýbl, záclonu a oblékly se. Měla jsem na sobě džíny, sportovní hnědou bundu, přesto jsem si narazila klobouk se síťkou, na ruce ochranné rukavice hurá do akce. Chlapy se schovali opodál za auto a sledovali, co se bude dít. Lenka prudce trhla větví a většina včeliček spadla do kýblu, který jsem bleskově zakryla záclonou. Bzukot kolem byl ohlušující. I přesto, že se nám podařilo setřást většinu včeliček včetně královny do nádoby, poměrně dost jich zůstalo i mimo. Domluvili jsme se tedy, že zajedeme pro úl, včely do něj přemístíme a necháme ho na zahradě do druhého dne, aby si do něj mohly všechny zalézt.

Byl to skvělý nápad! Když jsme druhý den večer s Lenkou opět dorazily na místo činu, úl byl úplně plný, všechny včeličky uvnitř. Zacpala jsem výlet novinami a šuply jsme společně úl do auta. Poděkovala jsem majitelce zahrady a ta mě poprosila, jestli bych jí dala vědět, jak se včelkám daří. Bylo vidět, že jí to samotnou chytlo a přiznala, že pokud jí na zahradu přiletí znovu, uvažuje, že si je nechá.


Doma jsme úl umístily na předem určené místo pod stromy a jakmile se holky uklidnily, vyndala jsem noviny, které bránily výletu. Ráno jsem je ještě přikrmila 2l cukerného roztoku s kopřivovým výluhem. Láhev jsem jim umístila do menšího modrého nástavku nad úl a vše přikryla polystyrenem, aby na ně nepršelo. Je to zatím provizorní řešení, nicméně funkční. Časem bude nad úlem dřevěná stříška a určitě vymyslíme i lepší výlet.

Klobouk a rukavice si beru spíš abych zbytečně "neplašila", ale holky zatím nejsou vůbec agresivní

Úl u zídky pod stromy

Včeličky v letu

Důležité je, aby na včelky celý den nesmažilo sluníčko. Tady jsou pěkně ve stínu
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zapiskyspekouna zapiskyspekouna | Web | 6. července 2016 v 11:47 | Reagovat

Vždycky jsem obdivoval práci včelařů, ať se daří ;-)

2 Amálka Amálka | Web | 6. července 2016 v 12:34 | Reagovat

[1]: děkuji :)

3 Elis Elis | Web | 6. července 2016 v 19:40 | Reagovat

Nádhera, já tě obdivuji, jak to všechno zvládáš, všechno to zvířectvo a teď ještě včeličky...

4 Amálka Amálka | Web | 10. července 2016 v 7:37 | Reagovat

[3]: Nezvládám Eli, to jen tak vypadá :) Se včelkami je ale zrovna ze všech zvířat nejmíň práce - tedy pokud je člověk nemá na výtěžnost. Já ne, je to pro mě radost, relax. Med beru až jako druhořadou věc.

5 Elis Elis | Web | 10. července 2016 v 14:09 | Reagovat

[4]: To chápu zabere to hodně času... Amálko chtěla jsem se zeptat na jednu věc, já jsem ti slíbila, při dočasném přerušení, že budu pokračovat v příběhu "Láska s příchutí  moře" pokračovat, ale situace se vyvíjí tak, že příběh "Letní romance s Borisem" zabral celý můj blog...je velmi úspěšný a více než rok nic jiného nepublikuji, aby se děje různých příběhů nepletly, dříve s tím byly u čtenářů u dvou současně publikovaných příběhů problémy... původně jsem měla v úmyslu příběh "Letní romance..." publikovat jen po dobu loňských prázdnin, ale holky chytl velmi u srdíčka a vypadá to že pojede minimálně tento rok a možná i příští s ohledem na jeho děj... dělám mi starosti, že na předtím rozepsané příběhy a na jejich části už publikované se bude s velký časovým odstupem čím dál více špatně navazovat a tak jsem si založila další blog a tam budu ostatní příběhy publikovat, odkaz na něj mám na původním blogu... byla bych ráda, kdyby si mi dala vědět, zda máš o příběh "Lásky s příchutí moře", tenkrát tě velmi zaujal, stále zájem, děkuji...

6 Amálka Amálka | Web | 10. července 2016 v 17:22 | Reagovat

[5]: Jasný, že mám! Pořád mě zajímá, jak to dopadne s Erin a Conorem. Co jsem dočetla třetí díl, jsem v napětí a těším na pokračování :)

7 Elis Elis | Web | 13. července 2016 v 18:10 | Reagovat

To jsem ráda, nevěděla jsem, jestli už příběh nevymizel úplně z paměti a jestli má cenu v něm pokračovat... ty tři díly měly velkou návštěvnost, ale více než rok od publikování třetího dílu je dost dlouhá doba... tak že v září plánuji čtvrtý díl a asi nějak ve zkratce na jeho začátku pro jistotu připomenu děj předchozích dílů...

8 Elis Elis | Web | 13. července 2016 v 18:26 | Reagovat

[4]: Ještě k těm včeličkám, jsem ráda jaký máš k nim přístup... mám známého  včelaře a jsem s ním ve stále sporu, já tvrdím, že včely zneužívá a okrádá je o všechen med, který potom prodává a včelám náhradou dává jen cukerný roztok a to jim neprospívá... už jsem mu donesla plno odborných názorů, že cukerný roztok včelám ničí zdraví, hlavně imunitní systém a jsou náchylní k infekcím atd. a že se musí včelám nechat potřebné množství medu, tak jak to dříve dělali staří zkušení včelaři, ale je to paličák a nedá se s ním mluvit...

9 Amálka Amálka | Web | 14. července 2016 v 15:54 | Reagovat

[7]: Super, těším se! Já si děj ještě pamatuji a myslím, že dočíst si 3 díly není zase tak moc ;)

[8]: Děkuji. Ono, je dneska se včelařením celkově problém. Dokrmování, šlechtění matek, úly z plastu ap., to je vše jen výsledek dlouhodobé lidské činnosti, ve snaze o vyšší produkci s co nejnižšími náklady. Je to smutné, ale dokázali jsme ze samostatného, miliony let starého geniálního organismu, udělat závislé dělnice, které jsou navíc náchylné k nemocem. Dříve včely fungovaly v symbióze s okolím a člověku dobrovolně poskytly více než polovinu svých zásob na zimu. Jenže jemu to nestačilo, protože chtěl všechno.
Nemyslím si, že má smysl známému cokoli rozmlouvat, dnešní včelaři bývají často tvrdohlaví a pevní ve svých názorech. Byla jsem se u pár chovatelů podívat, a i když byli všichni velmi milí, nelíbilo se mi, jak měli ve všem jasno. Přitom jim každý rok nějaké včelstvo uhyne, neustále se jim včelky rojí nebo trpí nemocemi. Já jim hodlám naopak naslouchat a časem jim dopřát vše, co potřebují - prostor i přirozené chladnější prostředí. Cítím velkou odpovědnost, tak teď pořád jen čtu a bedlivě je každý den sleduji. Přála bych si, aby měly jednou možnost mi opět ukázat, že dokážou fungovat i bez mé pomoci.

10 Elis Elis | Web | 15. července 2016 v 18:54 | Reagovat

[9]: Máš pravdu, je to ztráta času změnit jejich názor, jde jim jen o prachy a včelky jsou až na druhém místě, ale já prostě nesnáším, když lidská blbost a omezenost ubližuje živým tvorům a ještě tak důležitým pro náš život jako jsou včelky... je už spočítané, že by lidstvo vyhynutí včel, čmeláků atd. přežilo bez úrody jen o čtyři roky, v přírodě je všechno vyvážené a jen člověk, který se považuje za nejinteligentnějšího tvora světa všechno ničí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama