Svatba už není v módě

17. srpna 2016 v 10:39 | Amálka |  > Moudra, nápady a jiné
Pohled na svatbu se v posledních letech změnil. Dřívěší nutnost, se dnes stala zbytečností. Lidé jsou individuálnější a bojí se splývat jeden s druhým. Chtějí sice vztah, ale zároveň si chrání to své. "Ano, budu s Tebou žít, ale musíš mě nechat být sám sebou." Pravděpodobně jste to už slyšeli a možná to i berete za své. Dovolte mi tedy k tomu dodat "CO JE TO SAKRA ZA BLBOST?" Člověk tím v podstatě říká, že chce být s partnerem, ale zároveň i sám-sebou. To jsme už tak doplantaní, že ani nevíme, co vlastně chceme? Lidi totiž chtějí všechno a přitom se brání čehokoli vzdát. A tak to pak dopadá tak, že namísto přirozeného dávání a přijímání, se v partnerství většina párů dopouští energetického upírství a svádí nekonečné boje o energii.

Ptáte se proč? Lidé se totiž bojí změny. Jsou vystrašení, co bude, když se plně odevzdají a ztratí tím část sebe. Co když to už nebude moje staré Já? Co mi zbude, když se rozejdeme? ... Je to uzavřený kruh, protože jak můžete očekávat, že něco dostanete, když nejste ochotni cokoli obětovat? Připomíná mi to situaci - jedete na kole, ale jednou nohou šlapete a druhou zároveň brzdíte. Myslíte si, že se nějam dostanete, ale ve skutečnosti stojíte na místě. Lze si to různě omlouvat, vymýšlet tomu lepší názvy, ale jádro zůstává stejné - STRACH, opak lásky. Lidé dnes často zapomínají, že energii nemohou nikdy úplně ztratit, ale pouze transformovat. Ano, Vaše staré se sice trvale změní, ale možná v něco mnohem krásnějšího a silnějšího - totiž v "My".

"Ztratit znamená zároveň získat!"

Vždy byla ve mně pevně zakořeněná víra, že pravým účelem svazku je posílit a usměrnit energii mezi zamilovanými. Jde o rituál, který ve Vás zůstane - pokud je myšlen čistě a nezjištně.


Proč vlastně dnes píšu takový článek? V sobotu se totiž budu vdávat! I když je pro mě tento čas poměrně chaotický - spousta zařizování ap., zažívám i takový malý vnitřní přerod a moc si to užívám. Moc se mi také i líbí takové ty malé lidové rituály. Spojují totiž lidi a dávají i jakousi naději. Roznášení koláčků od maminky po vsi včetně osobního pozvání, rozesílání svatebního oznámení do vzdálenějších koutů, žehlení ženichovy košile, volání s kamarádkami a rodinou ap. Už jsme také včera dostali i první blahopřání, whoho, první společný dopis :) Je pěkné, že nám někteří sousedé nabídli nezjištnou pomoc a spousta z nich se chce přijít podívat na obřad. Máme ho totiž na zahradě, pod mojí oblíbenou vrbou. Vše v lidovém stylu, přítel bude mít svůj folkový kroj a já si "tajně" navrhla a ušila jednoduché lněné šaty s pomocí šikovné švadlenky. Držte nám tedy v sobotu palečky!

"Vztah není o tom zůstat sám sebou, ale o hledání společné cesty."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kateřina Kateřina | E-mail | Web | 17. srpna 2016 v 10:59 | Reagovat

Ať se svatba vydaří a hlavně hodně štěstí do společného života :)

2 Janie Janie | Web | 17. srpna 2016 v 11:14 | Reagovat

Krásný článek. Někde jsem ale četla, že se svatby dostávají zase do módy. Konečně. Souhlasím s těmi energiemi, opravdu to tak je.
A v neposlední řadě - přeji vše nejlepší do vašeho společného života! ♥

3 Marie Marie | Web | 17. srpna 2016 v 12:07 | Reagovat

Jee, tak to hodně štěstí vám oběma a užijte si ten den co nejlépe to jde. :)
I když je mi teprve 19, tak se hodně zajímám o mateřství, ale nikdy jsem se pořádně nezajímala o svatby. Samozřejmě, že bych ji chtěla (asi dřív než dítě), ale nedokážu si k tomu zatím nijak najít cestu. Ty zvyky, to, že se lidé vdávají tady v okolí pořád na těch samých místech, jako by snad nedokázali vymyslet něco originálního... Ale to je jen můj názor. :)

4 Amálka Amálka | Web | 18. srpna 2016 v 7:26 | Reagovat

[1]:[2]:[3]: moc děkuji za přání ❤️
Marie: taky moc nechápu, proč lidé draze platí svatby na zámcích ap., když mají kolikrát nádherné rodinné zázemí. To je ale každého věc. Pro mě osobně je velmi důležité, aby obřad byl doma - v prostoru, který společně utváříme.

5 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 19. srpna 2016 v 17:46 | Reagovat

Páni! Gratuluji, gratuluji! Hodně štěstíčka Vám přeji do Vaší společné budoucnosti a kráčejte po své společné cestě životem s mírem, láskou a porozuměním! :-) Ach.
Moje máma má na to negativní názor. Okamžitě prohlásí "Ženou se do neštěstí." S tím mě strašně štve! Se svatbou je to tak, jak si již napsala. Není to žádný trest. Já sama svatby miluji a na tu svou se obzvlášť těším! (Pokud tedy vůbec někdy najdu svou cennou polovičku). Ráda chodím na svatby (i když jsem byla jen jednou). Ráda je sleduji. A nejraději bych byla na každé svatbě, která se na světě uskuteční, protože ty veškeré pocity z toho... bože. K neuvěření! Úžasný! :-)

Tak ještě jednou přeji mnoho štěstí!!!

6 Janča Janča | Web | 22. srpna 2016 v 10:11 | Reagovat

Amalko, to je hned dvojite krásný clanek!!! :) :) Napsala jsi to dobře, lidé se dnes boji odevzdat sami sebe, protoze nevi, ze tim vytvori neco jeste mnohem vetsiho a uslechtilejsiho. Amalko, preji Vam obema, at Vase laska cely zivot roste!:) :*

7 random losers random losers | Web | 25. srpna 2016 v 10:54 | Reagovat

Já teda za sebe musím říct,že se vdávat určitě chci a taky doufám,že se mi to jednou splní :)

MOC GRATULUJI

8 Amálka Amálka | Web | 25. srpna 2016 v 12:04 | Reagovat

[5]: ona generace našich maminek vidí rozvod všude kam se jen podívá, takže bych jí to neměla za zlé. Důležité je, že věříš ty a já Ti přeji, abys taky našla svého vysněného partnera. Děkuji za přání :)

[6]: Krásný koment, děkuji Jančo.

[7]: tak ať se Ti to splní! Ráda slyším, že se pořád mezi námi najdou slečny, které ve svatbu věří. Děkuji za gratulaci ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama