Srpen 2017

Jak to dopadlo s malými morčíky?

20. srpna 2017 v 23:14 | Amálka |  > Domov a rodina
V tomto dnešním příspěvku navazuji na červencové články, týkající se přírůstků do naší morčecí rodinky. Asi každý chovatel, který měl někdy v životě možnost radovat se z mláďat potvrdí, že je to naprosto báječný pocit a taky velká zodpovědnost. Je to trošku jako tvořit nový život spolu s těmi zvířátky, které chováte, protože vy jste ten, kdo o jejich osudu rozhoduje. A je úplně jedno, jestli jde o rybičky, morčátka, psy ap. (vyjma naší fenky Betyny, ta si o tom rozhoduje zásadně sama, potvora :)


Broskvová kynutá buchta s drobenkou

20. srpna 2017 v 16:52 | Amálka |  > Amálka za plotnou
Minulý týden nám na zahrádce dozrála spousta slaďoučkých, šťavnatých broskví, tak jsem z nich udělala opravdu výbornou buchtu. Kynuté těsto a já se zrovna moc nemilujeme, protože se mi jen málokdy povede na jedničku. Tentokrát to ale dopadlo supr čupr, tak jsem měla opravdu radost :) A po buchtě se jen zaprášilo.


Domácí polévkové nudle, základ rodinného štěstí :)

10. srpna 2017 v 16:01 | Amálka |  > Amálka za plotnou
Poctivý vývar se bez domácích nudliček prostě neobejde. Vždycky mě překvapí, jak se lidé dokáží pachtit x hodin s dobrou polévkou a nakonec ji naprosto sejmou tím, že do ní hodí kupované nudle. A nejen, že to! Někteří experti jsou schopni je do polévky i zavařit, a tím ji celou dokonale zakalit. Navíc vývar se zavařenými nudlemi se velice rychle kazí.

A přitom není nic jednoduššího, než vzít trošku hrubé mouky a 1 vejce (popř. špetku soli) a nudličky si připravit. Takhle jednoduché to je. Pro mě je to navíc relax a skvělý způsob, jak si při vyvalování procvičit ruce. Taková malá posilovna. Zjistila jsem, že pěkně zabalený skleňák s nudlemi je taky výtečný dáreček! Perfektně funguje jako malá pozornost, když přijdete třeba k někomu známému na návštěvu. Lidi je totiž vesměs milují, ale zároveň jsou zdechlí je sami připravovat :)

O temnotě, před kterou se třesou i Andělé

2. srpna 2017 v 14:55 | Amálka |  > Deníček astrálního cestování a lucidních snů
O víkendu se mi zdál sen, na který nemohu zapomenout. Nejsem si vlastně tak úplně jistá, zda šlo opravdu o sen. Byl děsivý, ale zároveň v něm bylo cosi zvláštního, pro co nemám slova. Něco v tom smyslu, že to, co se má stát, to se stane... Raději jsem si ho ani nezapisovala a chtěla na něj zapomenout, ale dnes ráno jsem na blogu Alue objevila článek a u jednoho z úryvků jsem zůstala jako opařená. Cituji:

O temnotě, která obklopila lidi na západě díky jejich oddanosti starobylým bohům temnoty, jsme mluvili mnohokrát, ale v souvislosti s těmito posledními událostmi, ke kterým dnes dochází v Babylonu, by se celý svět měl skutečně třást hrůzou. Protože podle všech pramenů tito krutí démoni naší starobylé historie mohou být v důsledku skutků Američanů opět na nás všechny vypuštěni."
Ale věřit tomu nemusíte, dodává tm.

,,Neboť i za starobylých časů se těchto děsivých pánů temnoty báli i samotní andělé, a protože k válce s íránskými Peršany, která bezpochyby způsobí nejděsivější válku ze všech, dojde brzy, je dobré si vzpomenout na slova Daniela (10:20) týkající se této nejstrašnější nestvůry."

Já tyhle články od tm zpravidla nečtu, ale dneska jsem nevím proč, jsem udělala výjimku. A bylo to, jako trefa do černého! Nevím přesně jak, ale ten článek a můj "sen" spolu souvisí. V textu i použitých obrázcích jsem našla i další indicie, které mi to potvrzují.