Jak to dopadlo s malými morčíky?

20. srpna 2017 v 23:14 | Amálka |  > Domov a rodina
V tomto dnešním příspěvku navazuji na červencové články, týkající se přírůstků do naší morčecí rodinky. Asi každý chovatel, který měl někdy v životě možnost radovat se z mláďat potvrdí, že je to naprosto báječný pocit a taky velká zodpovědnost. Je to trošku jako tvořit nový život spolu s těmi zvířátky, které chováte, protože vy jste ten, kdo o jejich osudu rozhoduje. A je úplně jedno, jestli jde o rybičky, morčátka, psy ap. (vyjma naší fenky Betyny, ta si o tom rozhoduje zásadně sama, potvora :)



Toto léto jsem tedy nechala moje morčátka Denise a Moniku, aby měli dotřetice a naposled mladé. A vznikli toho tři rozkošní, tříbarevní čumáčci. Když jsem někdy v první polovině srpna odklopila poklop výběhu a uvnitř poprvé uviděla tu maličkou, mokrou hromádku mláďat, byla to okamžitá láska! Nejvíc se mi líbila slečna tříbarevná s hnědým trojúhleníčkem na zádech a dokonce jsem i jednu chvilku přemýšlela, že si ji nechám. Na 3 morčata ale nemám vhodné podmínky - hlavně v zimě, a protože jsem jí nakonec sehnala novou, skvělou rodinku, tak mě to vůbec nemrzí. A ještě k tomu se z ní vyklubal největší kvíkač v dějinách všech morčat! Pořád jsem si říkala, jak ti mladí strašně piští, ale jak jsem je postupně dávala novým majitelům, decibely neubývaly. Nakonec jsem si všimla, že to všecko dělá právě tahleta malá, s občasným přizvukováním Moniky. A teď, jak jsou všeci z domu, je tu takový klid!!!

Malé jsem začala nabízet už během prvního týdne, abych měla jistotu, že budou do měsíce v nových domovech. Každý rok naoko straším, že je dám v nejhorším případě do zverimexu, ale je mi úplně jasné, že bych to nikdy neudělala. A kdyby náhodou ano, budu s jistotou první, kdo by je přišel zase vykoupit :-D Asi bych nesnesla pocit, že nevím, kde maličcí skončili.

Takže, abych se vůbec dostala k jádru článku. Kde Ti malí nakonec našli nový domov? U koho začnu? To je trošku oříšek, protože morčíci byli původně zamluvení úplně v opačném pořadí, než jsem je nakonec novým majitelům předala.

Vezmu to tedy od mé tříbarevné oblíbeňkyně. Do té se zamilovala moje bývalá spolužačka ze střední školy, když jsem fotku mláďat sdílela na fcb. Chtěla ji jako dárek pro svoje dva syny, kteří si už strašně dlouho přejí nějaké zvířátko a morče jí přišlo ideální. Předání proběhlo v jedné pražské cukrárně a překvapilo mě, jak to Verča vzala zodpovědně. Morče prý nikdy neměla, tak si o tom nejdřív všecko pěkně zjistila. Nachystala jí pěkný výběh, vyslechla si moje rady a poslala mi pak i zprávu a fotku, jak se malé daří. Kluci jsou z ní prý nadšení, jmenuje se Rózinka a těší se velké pozornosti! Mám takový pocit, že přesně tohle ta malá chtěla, a proto pořád tak kvíkala ;)

Rozinka v nové rodině

Druhé morče se ocitlo v morčičím ráji a je z ní tak trošku celebrita, což jí moc přeju. Nutno dodat, že kdybych byla morče, chtěla bych bydlet u Alue :-D Když jsme morčíky seznamovaly, prolistovala jsem si tam pěknou knížku Vaše morče, kterou jsem si následně koupila a je moc pěkná, takže doporučuji! Mimo cenných rad a znalostních testů jsou tam naprosto parádní obrázky morčíků.
Alue si prý takto zbarvené morčátko přála už dlouho, a je celkem možné, že si ho k sobě tak trošku přitáhla. Já bych si totiž Moniku asi nikdy nepořídila, kdybych se předtím nepodívala na její video, kde doporučuje chovat morčáky minimálně dva. A myšlenka, že je moje morčice Denisa sama nešťasná, mi pak nedala spát. Brzy na to jsem si tedy v domnění, že mám doma samičku, pořídila druhé morčátko. A bylo - z Denisy byl náhle Denis, co má velký p...:-D Jak jsem to dokázala přehlédnout, to fakt nevím... asi vesmír ;)


Třetí morčátko, což byl jediný sameček, jsem nečekaně udala přes bazoš. Měla jsem z toho zpočátku trošku strach, ale ten se rozplynul s první zprávou na emailu. Slečna Zuzka mi napsala, že shání svému morčákovi Albertovi kamaráda, a tento jí padl do oka. Že by měla opravdu velký zájem a o malého bude skvěle postaráno. Byla dokonce ochotná si pro něj z Prahy dojet, takže jsme si ho předali nedaleko mého bydliště. Slečna byla velmi sympatická a i když jsem jí ho přivezla v krabici, vzala si s sebou dokonce skládací klec :) Nakonec ji ale nepoužila. Ještě ten večer mi poslala fotky ze seznamovačky, která dopadla dobře. Snad to chlapcům vydrží, no! Albert je prý dobrák a má kolem 2kg!

Albert se svým novým parťákem

Video z klučičí seznamovačky ;)

Táák, malí jsou z domu a jak to teď bude s mými dvěma morčáky? Po opravdu velkém vnitřním boji jsem se rozhodla nechat Denise vykastrovat. Uvažovala jsem o tom už dlouho, ale teprve nedávno jsem se konečně rozhoupala. Denis už to má statečně zasebou a vše se zatím vyvíjí dobře. Je to na delší povídání, takže o tom napíšu nějaký z dalších článků.

Na závěr ještě přidávám jednu optimistickou fotku. Denis byl totiž v létě na výletě u ségry, aby obšťasnil její černou močici Olí. A takovýhle čumáčci z toho vznikli! Kdyby měl někdo zájem, tak mi napište a já vám předám kontakt na sestru. Prý jsou ještě volní ;) Pohlaví se ale zatím neví.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alue Alue | 21. srpna 2017 v 10:27 | Reagovat

Týjo a jak ta s trojúhelníkem na zádech podědila po pátovi ty dlouhé chlupy :D Moje Amálka zatím vypadá spíš krátkosrstě, uvidím jestli jí to vydrží. :D

2 Amálka Amálka | Web | 21. srpna 2017 v 14:07 | Reagovat

Mám takové tucho, že Amálka bude z těch tří jediná krátkosrstá ;) Ten černobílý morčák měl také už při předání trošku delší chlupy.

3 sugr sugr | E-mail | Web | 21. srpna 2017 v 18:38 | Reagovat

Tedy Amálko to je úroda!:-)
Jsou krásné, včetně majitelky. Taky jsme mívali morčátko a hodně dlouho, jmenovalo se Míša a bylo celé černé.

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 21. srpna 2017 v 20:55 | Reagovat

Heh, to je mi náhoda... zrovna jsem se dodívala na ono video od Alue :D

Moc bych chtěla morčátko i k sobě, ovšem více mě to táhne do světa, takže si s pořizováním zvířátek počkám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama